7. Part

103 9 7
                                    

Honey's P.O.V.

Když jsme přistáli na letišti v Austrálii, napsala jsem Jane krátkou zprávu, že jsme přistáli v pořádku, a že o nás nemusí mít strach. S Lukem jsme si šli pro zavazadla a společně ruku v ruce jsme se vydali ven si zavolat taxi. Taxikáři jsme řekli adresu našeho domu a on vyrazil.

Když jsme vešli do našeho domu, panovalo tam takové zvláštní ticho. Vzala jsem si Tommyho do náruče a otevřela jsem dveře od obývacího pokoje. Sotva jsem vešla, ozval se radostný výkřik 'Vítejte doma' a zpod gauče se vynořilo spoustu hlav. Jako první jsem uviděla kluky z 5sos, pak tu byli i kluci z 1D společně s jejich přítelkyněmi. Uviděla jsem i Lou s Lux, Gemmu a Lottie. Bylo tu tolik lidí, až jsem z toho byla v šoku. Otočila jsem se na Luka a jen jsem mu rty nazačila 'Ty jsi je pozval?' On se zasmál a přikývl. V tom jsem k nám nahrnula ta spousta lidí a začala nás objímat a radostně skákat, že jsme s Lukem zase spolu, a že má Tommy konečně oba rodiče spolu. Kluci se společně přesunuli do kuchyně a začali se bavit o tom, kdo vyhrál a kdo prohrál zápas ve fotbale. My jsme si společně s holkama (a Tommym s Lux) sedli na gauč a po jejich dlouhém přemlouvání, jsem jim začala vyprávět o tom, jak jsem se měla v Londýně a jak jsme se vlastně dali s Lukem zase dohromady. Zmínila jsem i Lukovo pokus o sebevraždu skokem z mostu, načež si všechny daly překvapením ruku před pusu, protože tomu nemohly uvěřit. Myslím, že jsem si v životě přece jen vybrala dobře.
Podívala jsem se na Tommyho, který si momentálně hrál s Lux na zemi. Vypadal tak šťasně a spokojeně a to mě těšilo. Zvedla jsem se z gauče a zamířila do kuchyně odkud se ozývaly naštvané výkřiky. Kluci se dívali na zápas Manchesteru United proti Realu Madrid a křičeli na televizi ať hrajou lépe. Jen jsem se opřela o futra a kroutila hlavou nad tím, že je ti hráči nemůžou slyšet. Luke mě po chvilce zpozoroval, zvedl se a objal mě. Usmála jsem se a sedla si na jeho místo vedle Louiho. ,,Hej!" zasmál se Luke naoko naštvaně. Jen jsem nevinně pokrčila rameny a přidala se k ostatním, kteří sledovali fotbal. Když zápas skončil, většina kluků se zvedla a odešla k ostatním do obývacího pokoje. Já jsem tam zůstala sedět a dál nepřítomně sledovala televizi. ,,Baví tě to?'' ozval se někdo za mnou. Otočila jsem se a spatřila pobaveného Lucase. ,,Docela jo'' pohodila jsem hlavou. ,,Tak to máš ale docela smůlu,'' řekl a chytl mě do náruče. Začala jsem na něj křičet: ,,Luku o co se snažíš?!'' ,,Uvidíš!" zasmál se a běžel se mnou ven. Pomalu mi docházelo o co se snaží, tak jsem se začala vzpírat. Došel v klidu k bazénu a bez jediného slova mě do něj hodil. Jen co jsem se vynořila koukla jsem na něj nechápavým pohledem. ,,Za co to bylo?'' ,,Za nic, jen tak ze srandy," vyplázl jazyk. V tom se z domu vyřítil Liam s Danielle, Louis s Eleanor a Zayn s Perrie a všichni tři hodili holky za mnou do bazénu. ,,Můžeš mi alespoň podat ručník?" zeptala jsem se Luka. ,,Jo, jasně." Vzal z lehátka ručník, a když mi ho podával, tak jsem ho chytla za ruku a stáhla ho taky do bazénu. Kluci se začali smát, ale netrvalo jim to dlouho, protože do nich strčily Lottie, Gemma a Lou. Všechny jsme se zasmály a společně si plácly. Z domu vyšel Calum, Ash, Michael a Niall, kteří se o něčem bavili. Všichni se otočili naším směrem, pak se podívali znova na sebe, pokrčili rameny, rozběhli se a skočili za náma. Poslední kdo z domu vyšel, byl Harry. Když uviděl, že jsme všichni v bazénu, protočil oči, lehnul si na lehátko, nasadil si sluneční brýle a pronesl: ,,Jako malý děti." Všichni jsme se začali naráz smát a stříkat po sobě vodu. Lottie, Gemma a Lou se společně s Tommym a Lux, kteří si hráli kousek od bazénu, přemístily vedle Harryho na lehátka. My jsme ještě chvíli byly s holkama ve vodě, ale po chvilce jsme vylezly a šly se osušit. Kluci tam ještě půl hodiny zůstali, protože si vymysleli, že budou hrát 'vodní fotbal', který jim mimochodem moc nešel.
Šla jsem se do pokoje převléct do suchého oblečení. Vzala jsem si na sebe obyčejné bílé tričko a černé legíny. Vlasy jsem si nechala volně, aby mi lépe uschly a šla si vybalit věci. Když jsem byla s vybalováním u konce, do pokoje přišla Eleanor s tím, jestli bychom nechtěli jít s Lukem s nimi dnes večer do kina. Niall s Harrym, Michaelem, Ashem a Calumem měli jít do baru a mě moc bar nelákal, protože jsem tušila, že by to nedopadlo dobře. Tak jsem tedy souhlasila s tím, že půjdeme do kina. S Eleanor jsme sešly do prvního patra kde na gauči seděli polonazí kluci. Obě jsme na chvilku zatajily dech, ale pak jsme se začaly smát. Kluci se otočili naším směrem a jen nechápavě kroutili hlavou. Mávla jsem rukou a šla si sednout k Lukovi. ,,Dneska jdeme s El, Louim, Liamem, Danielle, Zaynem a Perrie do kina" usmála jsem se na něj. ,,Už jsem o tom něco zaslechl," řekl a dal mi pusu. ,,A?" ,,Půjdeme s nimi," zasmál se. ,,To jsem ráda. Mimochodem, měl bys si vybalit" koukla jsem směrem ke schodům. ,,To bych měl, ale až si užiju konečně chvíli klidu se svou přítelkyní..nebo bych měl říct manželkou?" usmál se a vzal mě k sobě na klín. ,,Přítelkyně zní lépe." ,,Tak fajn." Seděli jsme tam asi hodinu, než jsem konečně donutila Luka, aby si šel vybalit. V obýváku jsem zůstala jen já a Louis.
,,Jsem rád, že jste s Lukem zase spolu," řekl s úsměvem. ,,To já taky, už mi celkem chyběl, ale předtím jsem si to moc neuvědomovala. Byla jsem tak zaslepená tím, jak Tommymu 'ublížil', že jsem si neuvědomovala, že tím, kdo mu ubližuje jsem já sama." ,,No každopádně je dobře, že má Tommy opět oba rodiče spolu." Přikývla jsem, měl pravdu, Tommy je konečně šťastný. ,,A co ty a Eleanor?" zeptala jsem se. Jeho úsměv o něco pohasl. ,,Poslední dobou se pořád hádáme a přijde mi, že ty hádky jsou o blbostech. Chtěl bych to nějak napravit, aby jsme byli zase šťastní jako to bylo dřív, ale čím více se to snažím napravit, tím horší to je. Už nevím co udělat." smutně sklonil hlavu. ,,Zkus se k ní chovat jako byly vaše první dny vztahu. Myslím věci, jako jí kupovat kytky, dárky, chodit s ní nakupovat, i když to pro vás kluky není nic zábavného,.. Prostě s ní buď tak často jak jen můžeš a možná se něco změní. Kdyby to i tak nefungovalo, zkusím si o tom s El promluvit. El by se s tebou nikdy nerozešla bez dobrého důvodu, to jako její kamarádka vím moc dobře," usmála jsem se. ,,Děkuju moc Honey, doufám, že to bude lepší. Vážně jsi nám tady chyběla," objal mě. ,,Vy mě taky."




Věnováno jedné skvělé holčině! Omlouvám se, že to trvalo tak dlouho, ale však to určitě znáš..škola, povinnosti..:(

Unpredictable II. // l.h.Kde žijí příběhy. Začni objevovat