S Jane jsme došly ke mě domů.
,,Chceš se jít podívat na Tommyho?'' Zeptala jsem se jí s úsměvem.
,,Ráda.'' Kývla a vešly jsme do bytu.
,,Posaď se támhle do křesla.'' Ukázala jsem na křeslo v obýváku. ,,Já zatím dojdu pro Tommyho.'' Usmála jsem se a šla zaklepat na sousedku.
,,Margaret?'' Zaklepala jsem na dveře sousedky. Po chvilce se ozvalo Tommyho jásání.
,,Magaet, Magaet! Mama je doma!'' Slyšela jsem Tommyho křičet. Po chvilce mi otevřela Margaret a Tommy mi přicupkal k nohám a já jsem si ho vzala do náruče.
,,Ahoj zlato.'' Usmála jsem se na něj a dala mu pusu na čelo.
,,Mama, mama!'' Jásal.
,,Děkuju, že jste ho pohlídala Margaret.'' Usmála jsem se na ní.
,,Ále, za nic.'' Pousmála se. ,,Kdybyste něco potřebovala, jsem pořád doma, ráda ho pohlídám.''
,,Děkuji mnohokrát.'' Kývla jsem a Margaret zavřela dveře. Šla jsem s Tommym do bytu, kde už čekala Jane.
,,Tommy, máme tu návštěvu.'' Ukázala jsem na Jane.
,,Kto to jee?'' Vyvalil oči.
,,To je moje kamarádka Jane.'' Postavila jsem ho na zem a on přicupkal k Jane a objal jí kolem nohou.''
,,Mam te lád.''
,,Awww, on je boží!'' Vyjekla Jane.
,,Je to moje zlatíčko.'' Usmála jsem se.
,,Ale je celej po tátovi.''
,,Já vím.'' Úsměv mi pohasl při myšlence na Luka. Možná, že to nebyl ten správný nápad. Nebo byl?
,,Promiň.'' Sklopila Jane hlavu.
,,Ne, to je dobrý.'' Povzdychla jsem si. ,,Jen o něm nechci mluvit.''
,,Dobře.'' Usmála se.
,,V kolik, že máme sraz s klukama?'' Zeptala jsem se Jane.
,,Ve tři u Starbucks.'' Mrkla.
,,To je za chvilku, měly bychom se připravit.'' Vstala jsem a Tommyho posadila do křesla.
,,Mohla bych si od tebe půjčit nějaké oblečení? Nechce se mi teď už domů.'' Řekla Jane.
,,Klidně, ráda.'' Usmála jsem se a šla do skříně vybrat nějaké oblečení. Vyházela jsme asi půlku skříně až jsem konečně našla něco, co by jí mohlo být.
,,Co tohle?'' Podala jsem jí béžový svetr a klasické modré džíny.
,,Wow! Ten svetr je úžasný!'' Vyjekla a šla si to obléct. Já jsem se uchechtla a šla zase za Margaret.
,,Margaret?'' Zaklepala jsem na dveře.
,,Už jdu!'' Ozvalo se za dveřmi, které se vzápětí otevřely.
,,Neruším vás?'' Ujistila jsem se.
,,Ale vůbec ne, já jsem jenom zrovna telefonovala se synem.'' Usmála se.
,,Oh, omlouvám se.'' Řekla jsem.
,,Ale, neomlouvej se. Stejně jsem akorát dotelefonovala.'' Mrkla. ,,Co potřebuješ?''
,,Mohla byste mi prosím zase pohlídat Tommyho? Mám domluvenou procházku po Londýně s přáteli, tak bych nechtěla tahat Tommyho všude s sebou.''
