,,Bože, ty jsi strašný! Co kdyby jsme se teď rozešli?! Co bys dělal?!'' Zvedla jsem obočí.
,,To bys neudělala.'' Zasmál se.
,,Ale udělala.'' Zamračila jsem se.
,,Nevěřím ti.''
,,Rozcházím se s tebou.''
_____________________________
Zastavil se mu dech. Vyděšeně na mě koukal a pokoušel se pochopit, že tohle není sen.
,,To nemyslíš vážně, že ne?'' Prosebně se na mě podíval.
,,Myslím to vážně Luku. Asi bude lepší, když se od sebe i odstěhujeme. Nemá to cenu.'' Povzdechla jsem si.
,,Prosím ne! To nemůžeš udělat! Vždyť máme dítě! Co bude s ním?''
,,No právě. Nemůžu žít s někým, kdo mi skoro utopil dítě. Tommyho si vezmu já. Nějak to zvládnu.''
,,Ne, nikam nepůjdeš!!'' Křičel.
,,Pozdě Luku. Za dvě hodiny si pro mě přijede taxík.''
,,Kam jedeš??''
,,Do Londýna.''
*20. ledna, 7:50am, Londýn*
Dobrá, tak jsem tady. Londýnská Univerzita. Už je to pár týdnů co se snažím vzpamatovat z rozchodu s Lukem. Od té doby s ním nejsem v kontaktu. Změnila jsem si telefonní číslo, protože mi každý den volal nejméně 50x a napsal 1000 sms s tím, že se omlouvá a že mě chce zpátky. Také jsem si obarvila vlasy na blond. Mohlo by se mi totiž stát, že by mě fans poznali a to bych nechtěla. Tommyho mám u sebe v bytě, a když zrovna nejsem doma, stará se o něj naše sousedka. Je to milá paní, staršího věku a má Tommyho ráda. Podle ní je prý roztomilý. Teď zpátky do reality. Právě stojím před Londýnskou Univerzitou. Je to můj první den v téhle dokonalé škole, na který se už pár dní teším. Je tu ale problém, že se v Londýně moc nevyznám a nikoho kromě naší sousedky tu neznám. Je na čase vejít do školy. Nemůžu tu jen tak stát a čekat až si pro mě někdo přijde. Otevřela jsem dveře budovy a vešla do prostorů školy. Na chodbě se to hemžilo studentama a já jsem se bála, že se zachvilku ztratím. Naštěstí jsem našla ty správné dveře, ředitelna. Zaklepala jsem na ně.
,,Dále.'' Ozvalo se z druhé strany a já vstoupila. U stolu seděla paní s brýlemi na nose a krátkými zrzavými vlasy.
,,Dobrý den, já jsem Honey Hood a už jsem podávala přihlášku na tuto školu.'' Pousmála jsem se.
,,Dobrý den. Pamatuji si vás, nejste vy sestra toho slavného zpěváka Caluma Hooda?'' Zeptala se. A je to tu zas.
,,Ano, jsem.'' Odpověděla jsem suše. Nechci na něj myslet.
,,Dala by jste mi prosím podpis?'' Usmála se. Cože? To jsem až tak slavná, že ode mne chce podpis ředitelka?
,,Jasně.'' Usmála jsem se a podepsala se jí do nějakého bloku.
,,Děkuju moc.'' Usmála se.
,,Za nic, jen bych chtěla vědět kde mám třídu a jaký je můj rozvrh.''
,,Oh, jistě.'' Začala něco hledat v papírech až to konečně našla. ,,Tady je váš rozvrh.'' Podala mi papír s rozvrhem na celý týden. ,,A vaše třída je v druhém patře s číslem 15.'' Usmála se.
,,Děkuji mockrát.''
,,To já vám za ten podpis.'' Kývla.
,,Naschle.'' Zavřela jsem dveře od ředitelny a šla do druhého patra kde mám svou novou třídu. Zastavila jsem se před dveřmi třídy. Je vůbec dobrý nápad sem chodit? Co když nezapadnu? Co když mě budou nenávidět? Měla bych se vrátit do Austrálie. NE! Zahnala jsem myšlenky na Austrálii a Luka a zaklepala na dveře. Otevřela jsem je a naskytnul se mi pohled na třídu s přibližně dvaceti lidmi.
,,Dobrý den, jsem Honey Hood a měla bych chodit do téhle třídy.'' Nervózně jsem se usmála na učitelku.
,,Dobrý den Honey.'' Usmála se. ,,Pojď a posaď se támhle k Jane.'' Ukázala na blondýnku s milým úsměvem.
,,Děkuji.'' Špitla jsem a šla si sednout vedle Jane. Učitelka si stoupla zpátky za katedru a začala něco vykládat ohledně matematiky.
,,Ahoj.'' Usmála se na mě Jane.
,,Ahoj.'' Odpověděla jsem jí.
,,Ty jsi tu nová?''
,,Jo, přestěhovala jsem se sem před pár týdny.''
,,A odkud?''
,,Z Austrálie.'' Povzdechla jsem si.
,,Tak daleko?'' Potichu vyjekla.
,,Bohužel.'' Posmutněla jsem.
,,Tebe odněkud znám!''
,,To je možné.'' Uchechtla jsem se.
,,Jo, já už vím! Ty jsi sestra Caluma!!!'' Vyvalila na mě oči. Je to tu zase.
,,Jo jsem.''
,,A co tady děláš? neměla bys být náhodou teď někde s Lukem na pláži a užívat si slunce, než Londýnského deště?'' Nechápala.
,,No to je právě ten problém.'' Chtělo se mi brečet, tak jsem se otočila.
,,Stalo se něco?'' Zeptala se starostlivě.
,,Oni to neříkali ve zprávách?''
,,A co by měli říkat?'' Vyjekla.
,,Brooks, ticho!'' Okřikla učitelka Jane. Jane jen protočila očima.
,,No, že jsme se rozešli.'' Popotáhla jsem.
,,Cože jste se?'' Vyjekla potichu.
,,Jo. Teď to neřeš, pak ti to vysvětlím.'' Pousmála jsem se a snažila se věnovat hodině.
Celý den školy proběhl poměrně hladce. Ve třídě je fajn parta. Poznala jsem díky Jane hnědovlásku Rose, blondýnku Faith a dva kluky, Matta a Jamese. Všichni jsou strašně fajn a všichni mě bohužel znají jako sestru Caluma a bejvalou Luka. Ano, řekla jsem jim to. Po škole mi naplánovali procházku po Londýně, abych se tu alespoň trošku vyznala. Budu tu teď bydlet, tak bych měla vědět kde, co je.
,,Tak ve tři u Starbucks?'' Zavolal na nás ještě James a Matt mával.
,,Jasně!'' Zakřičely jsme s Jane na ně a začaly se ještě smát.
Londýn je vážně super!
Tak jak jste si přáli, máte tu i druhý díl Unpredictable.:D
Doufám, že to bude alespoň někdo číst a budu ráda za každý vote nebo komentář. Moc bych byla ráda, kdyby jste ty komentáře psali častěji. Tak bych alespoň věděla, co tam mám změnit:))
Každopádně ať se vám líbí i Unpredictable II.!! ♥
Omlouvám se pokud tam najdete chyby!
ILY!♥
Sarah xx
