V mlze mezi čtyřmi stěnami
ji vpichoval inkoust do kůže.
Přála si, aby tam byli sami
a byli si o něco blíže.
Jenže na to všechno dohlížel
týpek jménem osud.
Tak ji jen potetoval jedním ze svých děl,
než navždycky zmizel nejen odsud
ale i z jejího města,
země, a nakonec i života.
