Small secret

III.

"Liame? Máš na Theresu vůbec číslo, když ji chceš vzít na večeři?" Zeptá se mě Harry
"No do pr****" zvednu se z postele a rychlostí blesku opustím náš dům. Snad bude v parku.
Je tam. Opět sedí na lavičce a pomalými pohyby vozí kočárek dál od sebe a zase k sobě.
"Liame?" Vyděsí se "Zapomněli jsme se dohodnout co a jak s tou dnešní večeří"
"Dnešní večeře?" "Nedala jsi mi číslo!"
"Promiň, nedošlo mi to. Byla jsem překvapená jak moc spokojená An je a..." "to nevadí, dáš mi ho prosím?" "Jasně *** *** ***!" Řekne mi telefonní číslo a já si ho zapíšu do mobilu...
"Máš teď něco na práci?" Zeptá se mile
"Ne, tenhle týden mám volný, takže ne" usměju se na ni. "Fajn tak se pojď projít" "dobře"
Procházíme se snad dvě hodiny. Je to strašně fajn být ve společnosti takových dvou krásek...
"Štve mě že se na nás všichni dívají tak divně"
Zarazí se v polovině procházky "časem to pochopíš, jsi mladá a nádherná slečna co v rukou drží kočárek a v něm malé dítě, to je úžasné a obdivuhodné" "všichni si akorát tak můžou myslet že to je moje dcera a když takhle chodíme parkem, naše dcera" řekne trochu smutně "Thereso, já vím kde je pravda a nemusí ti vadit že se na tebe divně dívají. Konec konců být taková rodinka by nebylo vůbec špatné" zasměji se "Liame, moje sestřička přišla o maminku když se narodila. Táta odjel za svou milenkou do USA a já, bratr a An jsme zůstali sami. An je jako moje dcera a nepustím ji z rukou. Proto si moc vážím tvé pomoci" "kdykoliv budeš potřebovat pomoc, zavolej mi. Pomůžu vám moc rád" "děkuju"
"Neděkuj Thereso, kdybych nechtěl, nedělám to" "co bych si bez tebe počala, jsi prostě dokonalý a tak moc mi pomáháš, kdo by chtěl pomáhat rodince kterou tvoří už jenom sourozenci..." řekne a z očí stékají pomaloučku kapičky slz které ji utřu "Thereso, máš mou, Niallovu, Harryho a Louisovu pomoc. Pomůžeme ti jak jen to půjde a An samozřejmě taky" povím ji něžným hlasem a obejmu
Je tak nádherná a roztomilá když je u mě v obětí.