V.

20 0 0
                                    

Večeře byla skvělá. Celou dobu jsme si povídali.
Když přijde číšník s částkou, jakou budeme platit, Theresa vytahuje peněženku a poslední peníze které tam má, přičemž já ji předběhnu a zaplatím za ni.
"Říkal jsi že tě mám na oplátku vzít na večeři"
Podívá se na mě tak trochu vražedně
"Ne, říkal jsem že půjdeš se mnou na večeři"
Usměju se na ni. "Liame, zaplatil jsi toho za nás až moc. Nemůžu ti to vrátit" "nic mi nevracej, užívej si to, Thereso zasloužíte si to"
"Ty jsi prostě tak strašně skvělý muž, nedivím se že tě milují miliony lidí" usměje se a obejme mě. "Ty mě ale znáš jinak než ostatní. Nebýt toho instagramu, nevíš že jsem slavná osobnost a i tak se se mnou bavíš" "No bavím i přesto že momentálně jsem jako tvoje přítelkyně a máme spolu dítě!" Protočí očima "Neřeš to, my pravdu známe tak neřeš nijaké kremle které si to nezaslouží!" "Kremle?" Zeptá se "Nevím co to je ale zrovna jsem si vzpomněl že to říkávala moje babička, tak jsem toho využil"
"Chci jet domů Liame" "Dobře, odvezu tě"
"Nejprve se ale stavíme pro Antony, ano?"
"Samozřejmě" opustíme restauraci a jdeme do mého auta které stojí pár metrů od restaurace.
Po celou dobu jízdy oba mlčíme.
"Tak a jsme u nás doma" zaparkuju auto do garáže a když vejdeme do kuchyně, zděsíme se ticha. "Jsou vůbec tady?" Zeptá se vyděšeně
"Určitě, najdeme je" vydám se prozkoumat dům a Theresa mě následuje.
"Ach tady jsou. U Nialla v posteli" řeknu ji a ona si s úlevou oddychne čemuž pak se pobaveně zasměje. Všichni čtyři roztomile spinkají. Antony sama ma velké posteli. Harry na pohovce a Niall i Louis vyčerpaně usnuli na zemi "jsou tak roztomilý, všichni" řekne
"Nechceš tu taky přespat? Ať nemusíš budit Antony" "Liame, já nevím, nebude to vadit?"
"Ale vůbec ne, naopak budeme rádi"
"Já-děkuju ti. Tobě i klukům" "není za co, mimochodem koupelna je támhle a vydrž najdu ti něco na spaní" ukážu směrem na koupelnu a vydám se do svého pokoje pro jedno se svých triček. Ona se jenom usměje a vydá se do koupelny. Já mezitím připravím pokoj pro hosty.
"Nedáš si ještě víno? Nebo si můžeme něco pustit na Netflixu?!" Zeptám se ji
"Mohli bychom" usměje se společně se vydáme do obývacího pokoje, kam hned přinesu dvě sklenice vína. Chvíli si ještě povídáme, ale po chvíli je na Therese vidět že je unavená a že chce jít spát.
"Pokoj pro hosty je úplně vzadu, teda jeden z pokojů pro hosty, ale tam budeš mít klid"
"Liame, a nemohla bych spát u tebe? Nejsem zvyklá spát sama a v cizím prostředí" zeptá se
"Pokud chceš tak ano, ale pak budeš klukům vysvětlovat sama, že jsme spolu nic neměli"
Podívám se na ni a zasmějeme se.
Po chvíli se už nacházíme v mém pokoji kde Theresa hned usnula. Když spí je tak nádherná.

Small secret Kde žijí příběhy. Začni objevovat