moje tělo je teť tvým tělem? (tododeku)

7. Kapitola👌

Pohled dekua
,, jistě že ano, za prvé nevypadá že toho magora najdou za pět minut, a za druhe nechci pak plýtvat svým časem vašim doučovánim" heh... Něco na tom bude.
Mířili jsme si to z aziwou do školy a následně do třídy.
Aziwa vyrazil dveře do třídy a
Ve třídě panoval řev, smích, překřikováni prostě chaos.(ehm...no taková ta vzpomínka na naši třídu do které se odhodlá vstoupit málokterý učitel😂)
Jediný ktereý byl v klidu byl Ida, no to se však hned změnilo když zahlídl aziwu který neochotně stal před tabulí a čekal až si bude moct zalézt do svého žlutého spacáku. Okamžitě zařval na všwchny své spolužáky ať jsou ticho.
... TICHO...
Teť je mi trapně, stojíme s todorokim před tabuli a všichní na nas kokuaji nechápavým výrazem. Muj pohled skončil zabodnutý do kacchana. Měl lhostejný pohled heh... Jako vždy.,, ehm... Takže tak nějak se vašim  spolužákum stala nehoda a zatím s tím nic nemůžeme udělat, takže tak. Teť se posaďte a otevřete si učebnici na straně 52."
Sedl jsem si na své místo za kacchana a neušlo mi že se, jak na mě tak na todorokiho upíraly pohledy.

Todo
proč jim aziwa neřekl že se nam prohodily těla. Aspoň by si odpustili své nechápavé pohledy na nás dva. Zasedl jsem do poslední lavice. Ehm...nic nevidim. Musí byt izuku tak malej?
Skončila hodina a spolužáci nas zavalily otázkami jako například, co se nam stalo, proč sedíme jinak. Když jsme jim vysvětlily že se nam prohodily těla tak nam dali konečně pokoj.

Skončila hodina a ja si to mířil před školu když v tom mě zastavil něčí hlas.,, Deku!!, na co si jako myslíš že si hraješ" no jasně zase ten uřvanej bakugo. dohnal mě a chtěl mě udeřit. V tom jsem ho chytl aby to neudělal, jeho výraz byl k nezaplacení vážně.
,, ja si na nic nehraju" zarazil se, vypadal zmatený. Ne že by mi neubíral minuty mého cenného života který jsem mohl strávit s izukem, tak jsem mu vysvětlil že jsem todoroki v těle izuka a on je v mém těle.
Nasraně odešel a já to mířil zase do té budovy kde jsme byli včera s izukem.

Deku
Byl jsem na cestě do té budovy kde máme sraz s těma co hledaj toho chlapa. Když jsem zrovna procházel místem kde nebylo moc lidí,tak mě někdo zatáhl do temné uličky a přitlačil ke zdi. He?....
Měl ruku na mé puse abych nemohl řvát a ruky mi držel druhou rukou za zádama, oblyčej jsem měl namáčklej na zdi. Vážně nepřijemné, snažil jsem se vykroutit s jeho sevření ale bouhžel marně.,, uklidni se, jsem ti přišel říct jak můžete zrušit muj quirk." nevim proč ale sklidnil jsem se a poslouchal,, muj quirk funguje tak že prohazuje lidem těla a vratí se to zpátky až najdete něco co je vám osudem, ale to u vás bylo omylem, nechtěl jsem vám to udělat. Omlouvám se" stěmito slovy odešel a nechal mě tam samotného. Ještě chvíli jsem přemýšlel co mi to řekl a pak se vydal tam kam jsem měl namířeno a říct jim co se mi stalo cestou.

Hoj, hoj
Ehm jo takže tady je další kapitola. Jaksik mam teť plnou hlavu nápadů na nové příběhy. Stčí je už jenom napsat a to je to obtížnější heh... Jo a chci znova upozornit na muj nový příběh. Jsem už s tim otravná? Možna jo ale co už. 😁