Pohled Eriky:
Jakmile jsme to slyšeli tak jsme běželi ( spíš jeli na vozíčkách idk jak ) nahoru kouknout se co se děje..
*Erika se zaposlouchala*
DŠ- Rychle musíme ho nahodit zpět!
DM- Nesmím přijít o mého synovce... Tentokrát už o nikoho nepřijdu!
DL- Co se tady děje?!!
DM- Vitaliy nám to jaksi nezvládá!
E- C-C-Co....
A- Ne.. Co
DL- Holky běžte pryč tohle by jste asi vidět neměli!
E- V-Vitoo...
*Přiběhl tam doktor Ponožka a doktor Uzel a odvezli Eriku s Anežkou pryč*
E- N-Ne.... Proč zrovna on.... ( PS šeptala ok? )
A- Eri... ERI!
*Erika koukla na Anežku*
A- Uklidni se! Bude v pořádku! Musí...
E- J-Jo promiň...
*když obě dvě dorazili na pokoj*
*Erika začala trošku brečet*
A- Uhh... Co jsme si řekli?
E- Jo promiň ale ono to nejde...
*obejme Eriku a Erika se rozbrečí ještě víc*
*chvíli tam sedí a pak jdou zpět do jídelny pro pití a Erika celou dobu jen koukala do zdi a nebo brečela*
( R-Rozhlas )
R- Večerní schůzka doktorů u pana primáře v kanceláři.
E- Co by se asi tak mohlo dít?
A- To nevím ale nemám z toho dobrý pocit...
*asi po 2 hodinách*
R- Večerka všichni pacienti na pokoje.
Pohled Anežky:
Jak jsme šli zpátky do pokojů, tak jsem viděla jak celou dobu měla Erika sklopenou hlavu směrem dolů k dlaním.. Bylo mi jí líto. Nevěděla jsem že má Vituu tolik ráda. Pak jsem si vzpomněla na Kukyho, Ikona a MaTTema...
A- Eriko! Ani nevíme jak se mají kluci..
E- A jo.....
Pořád koukala do dlaní.. Nevěděla jsem už jak ji rozveselit.. Byla jsem z toho nešťastná. Nejen z Eriky... Ale taky z Kukyho a kluků.. V noci jsem ani nemohla pořádně spát. Byl to hrozný nezvyk...
Pohled Eriky:
Nemohla jsem jen tak čekat a nic nedělat... Nešlo mi usnout... Prostě nic.
*ráno*
E- Kolik může být hodin?
Pohled Anežky:
Erika si asi pořád myslí že spím, když si zašeptala kolik je hodin. Hned jsem jí odpověděla aby jsem jí trooošku vyděsila =D.
A- Je 5 hodin ráno..
E- Ty volee.... Any to mě nemůžeš říct že jseš vzhůru?
A- Ne... To by pak nebyla sranda.
E- Víš vůbec jak jsem se tě lekla?!
A- Mám takové tušení.
E- Já tě jednou taky takhle vyděsím.. To budeš koukat.
A- Já za to nemůžu že si nevšímáš okolí 😁😅
E- Ty malá!
A- இ௰இ
E- ... Jsme v pohodě?
A- Jasně!
E- Těmhle očím se nedá odolat.
A- Já vím =D
*začali se smát*
OKKK LIDI NEUKAMENUJTE MĚ, ŽE JSEM TO NEVYDALA TEN DEN JAK JSEM SLÍBILA ✪ ω ✪
MÁM TAKOVEJ NÁPAD 😋 CO KDYBY JSME TUHLE KAPITOLU NECHALI TAKHLE JAK JE A PŘÍŠTÍ KAPITOLU BYCH VÁM VYNAHRADILA, CO VY NA TO? MĚ SE VŮBEC NECHCE PSÁT இ௰இ
ROZHODOVÁNÍ NAD ŽIVOTEM A SMRTÍ!!! VYBERTE SI JEDNO!
VITAA UMŘE ( já jsem taková prostě idk why ) /// ZKONČÍ NA VOZÍČKU /// BUDE V POHODĚ ALE NEBUDE MOCT NEJMÍŇ TÝDEN PROMLUVIT KVŮLI TOMU ZRANĚNÍ /// PŘEŽIJE ALE BUDE KAŠLAT KREV ( jen hlavně nevyberte tohle ಥ_ಥ ) /// PŘEŽIJE A NEBUDE MU SKORO NIC.. ALE! BUDE MĚSÍC NA VOZÍČKU A PAK NORMAL VSTANE.
551 SLOV... JO TO BY TOMU TAK NASVĚDČOVALO
( •_•)>⌐■-■
(⌐■_■)
TAK CO SI VYBERETE? ( •̀ ω •́ )✧
ZÁVĚREČNÝ SMAJLÍK NA KONEC
('▽'ʃ♡ƪ)
ČTEŠ
Já tě nechci ztratit! 😭 (DOKONČENO)
Hayran KurguPříběh o 19cti letých holkách jménem Anežka a Erika. Jejich život byl úplně normální dokud se nestal ten den.... Den po jejich narozeninové oslavě se něco stane..... V temné místnosti potkají 4 ytbr....... Zbytek se dozvíte v příběhu🤭🤫
