Běžím co mi síly stačí a vím že tentokrát je to o život. Mé lidské nohy se během sekundy mění ve vlčí tlapy.
Černá srst mé vlčí podoby se vlní ve větru,oči mám soustředěně přivřené. Slyším za sebou tři páry tlap dopadajících do půdy. Zabíjí mě. Tentokrát mě chytí,dojde mi. Nevím jestli se otočit a bojovat nebo běžet dál. A tak se ve spěchu rozhodnu pro druhou možnost.
Možná že by jste chtěli uvést do děje. Jak se tohle celé stalo? Příběh je to krátký a prostý. Jsem vlčice samotářka . Většinu času trávím na území samotářů ale tentokrát jsem v zápalu lovu překročila hranici našeho území. Dřív než jsem se stihla otočit a utíkat zpátky tak se za mnou pustila hlídka. Před rokem na mě byla vypsaná odměna alfou severní smečky, a tak vím že až mě chytí, přivedou mě k němu. A to bude má smrt.
Přesně v ten moment kdy přidám na tempu běhu,pokud to tedy ještě vůbec jde,mi jeden z vlků skočí na záda. Povalí mě do hlíny a po chvíli už na mě leží dva. Jejich drápy se mi bolestivě zaryjí do kůže a tak zakňučím. „Preměň se.“ poručí mi jejich velitel už v lidské podobě.
Když se k tomu nemám tak mi lehce skousne hrdlo. „Preměň se nebo tě zabijeme rovnou.“zavrčí mi do ucha. A tak mi nezbývá než se proměnit zpět do lidské podoby. Dlouhé černé vlasy mi jenom chabě zakrývají nahé tělo. Mé oblečení teď někde leží roztrhané. Jasně žlutýma očima teď propaluji jejich velitele. Z úst mi unikne zavrčení a strach je ten tam. Na to mi na tváři přistane facka a za ní další. „Beto? Není to ta vlčice co jí hledá alfa Jordan?“ promluví jeden z hlídkařů. Chytrý chlapec,pomyslím si. „Ano... vypadá to tak. V tom případě ji nezabíjejte,půjde s námi. Rozhodně on. A tak mě zvedají a vedou předpokládám do smečkového domu.
Já se mezitím loučím se životem. Musel by se stát zázrak aby mě alfa severní smečky ušetřil. A i kdyby se tak stalo,co by se mnou bylo? Je o něm všeobecně známo že je krutý a nezná slitování. Při pomyšlení na tohoto Alfu se mi zkřivý ústa vztekem.
Nikdy jsme se nevideli,ale i přesto se mu povedlo mi zničit život. Celý ten dlouhý rok jsem žila ve strachu...a teď? Teď mě zabije. S těmito myšlenkami se snažím třem vlkodlakům bránit,zatímco oni se mnou jdou do středu jejich města.
Přímo do žaláře.
