Tenkrát v kempu - ABO Ereri

6

Mikasa se hned začala vyptávat: Co tu dělá Hanji? Co jste řešili? A jak ti je? „klid Mikaso," přerušil jsem ji, „ Už je mi fajn a Hanji tedy byla, protože se zná s kapitánem." Překvapeně na mě koukala a já dodal: „dokonce prý už od střední a říkala, že si mě oblíbil" „Erene, už jsem ti říkala, že se mi to nelíbí..." „Mikaso ty to pořád nechápeš," přerušil jsem ji podrážděně, „ona tím nemyslela nic z toho, co si myslíš ty. „Prostě jen, jsem rád, že mi o tom řekla," Mikasa jen nevěřícně kroutila hlavou a po chvíli odešla na hodinu teorie. 

Já jsem se taky snažil něco si zopakovat na test, ale moje myšlenky opět sklouzávaly ke kapitánovi. Jaký musel být asi na střední, když prý nebyl tak zahořklý? A co ho změnilo? Jestli nemá moc přátel, znamená to, že má jenom Hanji? Měl jsem tolik otázek a málo odpovědí. Přišlo mi však vlezlé ptát se na celý kapitánův život Hanji. Taky bych nechtěl, aby se někdo pořád vyptával na každý okamžik mého života.

V poledne mě konečně propustily a já mohl jít s ostatníma na oběd. Bylo mi to celkem trapně. Všechny ty pohledy, co mě probodávali a všechny ty hlasy, co si o mě šuškali. Jean měl na mě pár pitomích poznámek, ale moc jsem si toho nevšímal. Po obědě jsme měli ještě 2 hodiny volno. To jsem využil pro vymýšlení strategie proti kapitánovi.

Pak šla půlka z nás na test a druhá půlka na sebeobranu. Já jsem šel nejdřív na test. Měli jsme na něj 60 minut a byl pěkně těžký, u spousty otázek jsem improvizoval. Jen co jsem spatřil lidi ze sebeobrany, neunikli mi jejich výrazy. Většina se tvářila, jako kdyby viděli tu nejhorší věc v jejich životě. Stejně mi to strach nenahnalo. Proti kapitánovi jsem se bránil každý večer a zametl se mnou tolikrát, že bych se nedopočítal. Postupně si nás volali, až přišlo moje jméno: Eren Jeager! Zhluboka jsem se nadechl a postavil se před kapitána.

START! Ozvalo se a kapitán se rozeběhl proti mně. Šel mi rukou po krku. Chytil jsem ji a druhou rukou ho chtěl praštit do břicha. Předpokládal jsem, že si toho všimne, takže jsem měl připravený kop přímo do rozkroku. Moc to s ním neudělalo, ale povolil stisk. Vytrhl jsem se a levou rukou mu chytl pravou, trhl s ní a podkopnul mu nohu. Dal jsem jeho ruku za záda a klekl na něho. STOP! Zakřičel velitel.

Byl jsem rád, že jsem zkoušku zvládl, ale připadalo mi jako by byl kapitán na mě moc mírný. Chvíli jsem ještě pozoroval ostatní souboje. Nepřišlo mi u nich, že by byl o moc rychlejší, nebo pomalejší. Šel jsem se osprchovat a pořád nad tím přemýšlel. Mohl na mě opravdu být mírnější? Nebo naopak byl na cvičení moc přísný? Většina lidí si šuškala, jak hrozně hbitý a krutý byl. Jejich výrazy to jen potvrzovali. Jen co všichni skončili se svými testy, museli jsme zase na nástup. Schylovalo se už k večeru a já doufal, že nebude další fyzické cvičení.

„Takže spratci," začal Velitel, Oruo, „všichni jste úspěšně přežili tento kemp. Zítra V 8 bude vyhlášení dnešních zkoušek. Dnes večer však budete... pařit, protože bude velká párty!" Všichni jásali včetně mě. Nahrnuli jsme se do jídelny, kde se rozezněla hudba, a začali jsme tančit. Jenom chyběl alkohol. Jsme všichni nezletilý, tak to dává smysl. V naší třídě však nebyl nikdo, kdo by to již nezkusil. Sasha se hned vrhla na občerstvení a Connie ji bránil, aby všechno nesnědla. Krista protančila doslova celou noc. Jen co si sedla už u ní bylo tucet dalších kluků. Mikasu taky pár vyzvalo, ta však všechny chladně odmítla. Já s Jeanem jsme si dávali páku a přitom se sázeli o různé blbosti.

Levi POV

Nevím, čí nápad to byl, mít poslední den party, alemůj rozhodně ne! Nesnáším tyhle věci. Všude je hroznej kravál a ten bordel potom. Ani jsem do jídelny nešel. Sedl jsem si na lavičku před mým pokojem. 

Připlížila se ke mně Hanji a chtěla ne mě vabafnout, než tak udělala, řekljsem: „vím, že si to ty Hanji." Sedla si za mou a pravila: „No tak Levi,koukni, co jsem ti přivezla." Ukázala na flašku nějaké vodky a jednu skleničku.„Ty pít nebudeš?" otázal jsem se. „Snad víš, jak já snáším alkohol," řeklaposměšně. „Tsch," Odsekl jsem a kopnul panáka do sebe. „Vracíš se zítra dopráce?" Ptala se. „Jo, co jinýho bych asi tak dělal," „A co říkáš na moutřídu?" pokračuje. Nakrčím na ni obočí „Tvou?" „Učím přece na jejich škole, pamatuješ?"„Hmm, celkem ujde" zamručím. Kopnu do sebe druhého panáka a Hanji se dál tázá:„A co říkáš na Erena? „Je tohle snad výslech nebo co!" zavrčím na ni. Ji jen tak něco neodradí a s úšklebkem se ptádál: „Neoblíbil sis ho?" „Když se ptáš, předpokládám, že ti všechno vyslepičil.Prostě se chtěl umět bránit, tak jsem ho učil." Řeknu a dám si dalšího panáka. „Víš,"začne zase, „jsem ráda, že ses mu věnoval. Je pokaždé plný energie a emocí. Vždyckyse chtěl umět prát, ale z každé rvačky ho zachraňovala Mikasa." „A proč mito jako všechno říkáš?" řekl jsem. „Protože myslím, že bys ho mohl naučit víc,stejně nemáš, co dělat ve volném čase." „Zapomeň" odsekl jsem a odešel do svéhopokoje. Nechápu, proč bych měl tomu spratkovi dál pomáhat. Jako bych nemělsvých starostí dost.