𝑉𝑖𝑟𝑖𝑑𝑖𝑡𝑦 ᶻⁱᵃˡˡ [ ᵃ|ᵇ|ᵒ]

~2~

,, Ne. " vydechne až se uklidní.
,, Ale líbí se mi. Tobě to nevadí?" zeptá se mě.

,, Ne proč by mělo? " řeknu a zasměju se.

Máma na to nemá moc dobrý názor a vždy se snažila, abych to měl stejně. Ale asi ji zklamu.

Za prvé je blbost někoho nemít rád za to, že má rád stejné pohlaví a zadruhé její syn už nějakou dobu přemýšlí o tom, že je bisexuál.

I když jsme společnost alfa, beta a omega, někteří lidé pořád uznávají jen hetero páry a chlapecké omegy, jako já jsou buď brány jako odpad, nebo jsou majetkem nějaké ženské alfy.

Většina lidí už nevidí nikoho jako odpad, jako to bylo na začátku vypuštění viru, ale pořád se najdou lidí jako mí rodiče.

,, Víš aspoň jeho jméno? " zeptám se ho se zvednutým obočím.
,, Ne." odpověděl.
,, Tak se ho běž zeptat. " řeknu mu s úsměvem.

,, Ne, je to moc blbý a ani nevím jestli je gay."  řekl mi své obavy.

,, Tak to prostě jednou zkus a při nejhorším tě odmítne. " pokrčil jsem rameny.

,, A ty jsi to někdy zkoušel, že mi dáváš tak cenné rady?" zeptal se mě se smíchem.
,, Trenér nikdy nehraje." začnu se smát a on se mnou.

Ale já jako omega bych asi takhle Alfu nedokázal oslovit snad nikdy.

,, Jako upřímně nikdy jsem to nezkoušel a ani nechci, jako omega ve vztahu bych spíš byl radši, aby někdo zbalil mě. A ještě k tomu kdyby se moji rodiče dozvěděli, že někoho mám tak bych byl mrtvej." řekl jsem mu tentokrát vážně.

,, Tvojí rodiče něco proti tomu, že jsi gay něco mají?" zeptal se.
A mě odpadl úsměv.

,, Máma ano, táta nevím a můj otčín je taky proti tomu, ale měli by připomínky toho, že se kvůli tomu nesoustředím na školu a tak. " vysvětlil jsem.

,, A co tvoji prarodiče? " ptal se dál.
,, Vídám je jen na nějaké svátky a tak, ale mají mě rádi takže by s tím nejspíš byli v pohodě. " odpověděl jsem.

,, Aha a ty ve škole propadáš, že se musíš tak snažit? " nechápal.
,, Ne mám vynikající známky, akorát mě považují za přítěž a to já nechci, proto se tak snažím. " řekl jsem.

,, Nikdo by neměl svému dítěti říkat, že je přítěž." zamračil se.
,, Hmmm." nikdy jsem se nesetkal s někým kdo by měl takovýhle názor.

,, Už se o tom nechci bavit, radši mi řekni kam si na tom skatu vůbec jel." řekl jsem už s úsměvem.

,, Domů, ale stejně doma nikdo není, takže tady radši sedím s tebou. " zasmál se.

,, Jo to já taky. " odpověděl jsem mu a společně jsme dopili.

,, Nepůjdeme ještě někam?" zeptal se mě když jsme vyšli.
,, Ne, musím domů, ale dej mi tvé číslo." řekl jsem mu.

Podal jsem mu svůj mobil, aby tam napsal své číslo.
Až ho měl dopsané tak mi telefon vrátil a na skatu odjel.

,, Ahoj! " ještě na mě křikl a už ho nebylo.

Podíval jsem se do kontaktů a uviděl, že se mi tam uložil jako Lou.

Hned mi od něj také přišla zpráva.

Lou : Pomůžež mi zbalit toho kudrnáče? 😂

Niall : Vždycky 😂

Odepsal jsem mu a šel domů.

Až jsem přišel domů jsem si v chodbě vyzul boty a mířil do kuchyně.

Tak seděla máma i Sam (otčín).
,, Kde jsi tak dlouho byl! " křikla na mě.
,, S kamarádem." odpověděl jsem.
Na to si máma odfrkla.
,, Ty žádné kamarády ani mít nemůžeš. Dnes mi už nelez na oči a běž do pokoje dělat úkoly! "

Beze slova jsem se do toho pokoje vydal.

Nechápu je, snažím se a nedělám problémy. Proč mě nemají rádi?

Když jsem na to pomyslel mi sjela slza po tváři.