𝑉𝑖𝑟𝑖𝑑𝑖𝑡𝑦 ᶻⁱᵃˡˡ [ ᵃ|ᵇ|ᵒ]

~8~

Začal jsem se smát až jsem málem ze židle spadnul.

Zayn mi zrovna vyprávěl historku, jak se s Louisem potkali.
Na ten oběd jsem nakonec kývl.

Samozřejmě pod podmínkou, že příště platím já.
Nevím, kde tolik peněz seberu, ale nějak budu muset.

,, Jak jste se vlastně s Louisem potkali vy? " zeptal se.
,, Srazil mě na skatu." odpověděl jsem.

,, Tak jednoduše? " Usmál se.

,, Ano, každý se neseznamuje tak zdlouhavě a zábavně jako ty." dořekl jsem zrovna když nám číšník donesl jídlo.

Doma moc nejím takže jsem si dal malou porci i když mě Zayn přesvědčoval, že si můžu dát co chci.

Já se vymluvil, že nemám hlad, pravda však byla taková že bych větší porci možná ani nesnědl.

S nenucenou konverzační jsme oběd dojedli. Nakonec talíře a příbory odnesly, takže jsem si ruce položil volně na stůl.

,, Víš Ni. " začal nervózně Zayn.
Ještě jsem neviděl nervózní alfu.
Vlastně jsem alf neviděl moc, ale nikdy jsem si nemyslel, že by nervózní být mohli.

,, Známe se chvíli nechci tě vystrašit, ale voníš mi tak jak mi ještě nikdo nevoněl." řekl jemně, než začal svými prsty kreslit jemné obrazce na mojí dlani.

Nakonec ji stejně vzal do své jako druhou ruku.
Intenzivně jsme si hleděli do očí.

,, Víš já... Také mi voníš, ale nechci na to jít takhle r-rychle." vykoktal jsem ze sebe.

Uvědomoval jsem si, že kdyby chtěl může mi udělat co chce a já bych nejspíše neměl žádnou šanci.

On se však jen usmál.

,, Samozřejmě, já na to také nechci jít takhle rychle, jen jsem chtěl aby jsi věděl jak to mám já a kdyby se to to nelíbilo náš kontakt přerušil. " jeho oči byli plné nadějí.

Zdálo se mi jakoby jsme se přes ten malý stůl přibližovali.

,, Líbí se mi to." Zašeptal jsem a uvědomil si, že se doopravdy oba nakláníme.

Stůl nebyl nějaký obrovský takže když si Zayn lehce stoupl naše rty dělila už jen malinká mezírka.

,, Můžeš mě zastavit." jeho dech narazil do mých rtů.
Jeho vůně mě celá obklopila a já konečně pochopil ty řeči co nám cpou ve škole.

Že až si najdeme alfu poznáme to, její vůně pro nás bude lákadlo.

Už jsem chápal a nechal se Zaynem okuzlit.

Místo odpovědi, kterou možná ani nečekal jsem naše rty jemně spojil, dal jsem se nehýbal. Vůbec jsem nevěděl jak.

To Zaynovi nejspíše nevadilo jelikož si mě vzal za zátylek, začínající se pohybovat.

Nebylo to žádné dravé, jen jemné a pomalé líbání.
Až jsme skončili já se s ruměncem posadil zpět na své místo, stejně jako Zayn, jelikož jsme se trošku nadzvedli.

Podíval jsem se s úsměvem na Zayna, ale také periferně viděl za oknem toho máminýho druha.

Naštěstí nevypadal, že by mě viděl, proto jsem se schoval pod stůl.
,, Co se děje? " zeptal se Zayn.
,, Neotáčej se. Pak ti to vysvětlíme chvíli počkej." sdělil jsem mu přiškrceně.

Co tady dělá!?