Ďábel na západě

Vykecávání autorky

Jako vždy ke čtení nepovinné.

Bylo 30. ledna. Pracovala jsem na bakalářské práci a u toho poslouchala hudbu. Před časem jsem si do seznamu oblíbených skladeb na Spotify přidala některé nové písničky a pak mi právě naskočila ona. 

Trkla do mě. Zvláště refrén, kterému jsem nerozuměla – nutil mě poslouchat písničku dokola, dokud jsem nedokončila kapitolu bakalářky. Stále jsem tu písničku ale dál poslouchala. Zajímalo mě, o čem je, konkrétně o čem je refrén. 

Jestli jste poslouchali písničku v kapitole „Píseň",  tak to je v podstatě refrén písně od Mako. Je to bulharská folklórní píseň, ve které se zpívá o starém muži, který přišel do vesnice a zapojil se do tance mezi mladé dívky. Ty se rozutekly a zůstala nejmladší Angelina. 

Dívala jsem se na překlad písně do angličtiny a do ruštiny s tím, že u anglického překladu jsem nalezla vysvětlivku: „The word ,Дядо' means grandfather and in the same time means old man. People usually got married young 100 years ago. Unmarried man over 30 years was considered as old bachelor, and was normal to become grandfather at the age of 40. So our guy probably isn't so very old."
Zdroj: „Ерген деда (Ergen dedo) (English translation)". In LyricsTranslate. [online]. [cit. dne 6. 4. 2021]. Dostupné z: <https://lyricstranslate.com/>

A teď česky pro neangličtináče: „Slovo ,Дядо' [tj. když se hned na začátku zpívá: „Ergen deda, červen deda", tak se to týká onoho slova „deda" a ano, správně jste si povšimli Elianova vymyšleného jména „Ergen" – opravdu znamená „starý" a „svobodný"] znamená ,dědeček' a zároveň ,starší muž'. Před 100 lety se lidé brali v mládí. Svobodný muž, kterému bylo více než 30 let, byl považován za starého mládence [nebo prostě za staršího muže], bylo běžné být dědečkem ke 40. roku. Takže náš chlapík pravděpodobně není moc starý."

Všechno své bádání jsem provedla 31. ledna a právě po přečtení oné vysvětlivky přišlo inspirační nakopnutí. Cítila jsem ten příběhový potenciál, viděla jsem vesnici, ale nemohla jsem „nahmatat" děj. Poslouchala jsem tu písničku dokola, dokud mi z ní nebylo špatně. Poslouchala jsem jí dokonce pak i v posteli, dívala se na video, četla překlady a text písně „Parable". Měla jsem normálně pocit, že mě ten příběh provokuje, málem mi v hlavě vyvrtal díru. 

V jednu ráno se mi příběh konečně podařilo „chytit". Napsala jsem si stručně několik bodů a s klidem v duši šla spát. Další den jsem body upravila – Anja měla třeba původně být ona „čarodějka" se zrzavými vlasy, kterou se nakonec v příběhu stala Ergenova manželka Raya. Ovšem jak jsem nad tím více přemýšlela a dávala děj do kontextu s bulharskou folklórní písní, stejně jako s „Parable", začala se kostra příběhu psát sama. Stále se ovšem čekalo na témata ONC. 

Bála jsem se, že příběh nebudu moct přizpůsobit, ale řekla jsem si, že pokud do něj nebudu moct dostat ani jedno téma, tak to nechám plavat. Naštěstí mě ihned oslovilo 1. téma. Stačilo mi v příběhu změnit jeden detail a mohla jsem psát. Jaký detail to byl? Anja původně neměla jít do lesa s brokovnicí. Ergen by vlka tak či tak zastřelil a když by se Anja vrátila a její máma by se zeptala: „To byl zabit ďábel?", Anja by jí odpověděla: „Ano, zabil ho nějaký cizinec." Nebylo by žádných výčitek svědomí a téma nepochopení by stále bylo aktuální. Anjina motivace chodit za Ergenem by sestávala hlavně ze zájmu a fascinace. Jenže jakmile jsem viděla to ONC téma, uvědomila jsem si, že pasuje naprosto dokonale.