༺ I Found You - Loki FF ༻

༺ Jiní přitom stejní ༻

Po chvilce se mé ruce vrátily do normálu. Pořád jsem z toho ale byla trochu vyjevená a bylo vidět, že Loki taky. Ihned přiběhl k ležící Frize, která se pomalu zvedala ze země.

Timeskip

Seděla jsem na posteli v pokoji, který mi přidělila Frigga. V ruce jsem pořád držela tu knihu, co mi dala v mé cele. Když mě sem vedla, řekla mi, že musí ještě něco zařídit a že si promluvíme později. Super. Knihu jsem odložila na stolek vedle postele a zvedla se.

Musím si promluvit s Lokim.

Zvedla jsem se a šla ke dveřím, které se ale náhle otevřely a praštily mě. Spadla jsem na zem a chytila se za hlavu. Za dveřmi stál Loki.

Protočil očima a podal mi ruku. Já ji ale nehodlala přijmout. Zvedla jsem se sama a věnovala mu vražedný pohled.

"Musíme si promluvit.", řekl a zavřel dveře.

"Souhlasím.", odvětila jsem a rozplácla se na posteli.

Loki se posadil vedle mě na postel.

"Co ti Frigga řekla?", zeptal se a mně došlo, že mi vlastně neřekla nic. Jen mě ještě víc vyděsila.

"Velký prd.", řekla jsem a vyhoupla se do sedu.

"Něco ti určitě řekla, chci to slyšet.", nedal se odbýt Loki.

"Zeptala se mě, jaký byl můj život, toť vše."

"Co jsi odpověděla?"

"Nic ti neřeknu, dokud mi ty neřekneš, proč jsi mě sem vzal a co tu mám dělat.", odfrkla jsem.

Loki se zhluboka nadechl.

"Když jsem tě viděl poprvé, byla jsi mi hrozně povědomá. Jako, kdybych tě už někdy viděl, ale vzhledem k tomu, že jsme z jiných světů, to není možné. Rozhodl jsem se tě vzít s sebou na mou základnu. Nic jsem nezjistil, ale můj dojem, že tě znám, jen rostl. Pak mi došlo, že pokud jsme se opravdu někdy znali, museli jsme se poznat na Asgardu. Tak jsem se tě sem rozhodl vzít, protože by například má matka mohla něco vědět."

"Aha. A co si myslíš teď?", zeptala jsem se.

"Nejde o to, co si myslím, ale co jsem viděl.", řekl a vzal mojí ruku dlaní vzhůru a prohlížel si ji.

"A co tvůj útok na Zemi. Nechal jsi je tam jen tak, aby ti vyhráli válku?"

"Do toho ti nic není. Ale když to potřebuješ vědět, postaral jsem se o to.", řekl, ale já měla pocit, že lže.

Nic jsem neříkala, jen jsem seděla a prohlížela si svoje ruce.

"Řekni mi něco o sobě.", pobídl mě a já se pousmála.

"Nedělej, že tě to zajímá.", odvětila jsem, ale musela jsem se pousmát nad tou myšlenkou, že by se o mě někdo doopravdy zajímal.

"Ve tvém případě mě to docela zajímá.", řekl a já jsem na sobě cítila jeho pohled.

"Fajn. Ale nečekej nic zajímavého.", protočila jsem očima a otočila se na něj.

Loki přikývl a taky se na mě díval.

"Žila jsem v dětském domově do osmnácti let, pak mě propustili. Já si našla byt, začala chodit do školy a brát brigády. Do nedávna jsem žila v tom bytě, ale tys mě potom unesl z mé školy. Svou rodinu jsem nikdy nepoznala, a tak nemám nikoho, ve svém životě, kdo by se o mě staral, nebo o mě stál. Jen můj kamarád Dave, který se stejně věčně někde pryč se svými přáteli, takže volný čas jsem trávila čtením a učením se, sama.", řekla jsem a trochu posmutněla.

"Vím, jaké to je být sám.", řekl a já ho pobídla aby pokračoval.

"Vždycky jsem měl jen svou matku, nikdo jiný se o mě nikdy nezajímal. A pak jsem se dozvěděl-", zarazil se a já se na něj podívala.

"Co ses dozvěděl?", zeptala jsem se s opravdovým zájmem.

"Ale na tom nesejde. A proč ti to vůbec říkám? Copak by mi taková obyčejná midgarďanka mohla rozumět? Můj život byl oproti tomu tvému mnohem složitější.", řekl a vstal.

"Počkej!", zastavila jsem ho, když jsem svou rukou chytla tu jeho.

"Můžeš mi to říct."

"Co bych z toho měl?"

"Víš, lidé občas potřebují útěchu, pomáhá to. Ale pokud o to nestojíš, tak fajn."

"Já ale nejsem člověk."

"A co teda jsi?", zeptala jsem se.

Loki si asi na něco vzpomněl, protože úplně ztichl. Asi je to pro něj citlivé téma.

"Nemusíš odpovídat, ale alespoň mi řekni, co ses o mně od Friggy dozvěděl."

"Řekla mi jen, že tě odsud musím co nejdřív dostat, než se vzbudí Odin.", řekl a pustil mojí ruku.

"Kdo je Ódin?", zajímalo mě.

"Ochránce devíti světů a můj adoptivní otec.", řekl Loki.

"A proč odsud musím pryč?", zajímalo mě. Ne, že bych tu chtěla zůstávat, ale chci se o sobě něco dozvědět, co jsem zač.

"To bych taky rád věděl. Matka mi řekla jen to, že tě odsud musím dostat, než se Ódin vzbudí."

"Vzbudí?", nechápala jsem.

"Je v takzvaném Ódinově spánku.", vysvětlil Loki.

"Co je Ódinův spánek?"

"Nemám čas to vysvětlovat. Prostě je to jako když normálně usneš, jen na dlouhou dobu."

"Na jak dlouho?"

"Obvykle několik týdnů. A Odin by se měl vzbudit v nejbližších dnech. Takže musíš pryč."

Nemám slov. Jen jsem stála a koukala na něj, jako kdyby právě spadl z višně. Třeba spadl, co já vím.

"Nekoukej, midgarďanko, a pojď, musíme sehnat mou matku.", řekl Loki a popadl mě za ruku.

Vyšli jsme na chodbu a hledali Friggu.

"Mohl bys mi prosím říkat Sophie?"

"Budu ti říkat, jak já budu chtít.", odsekl.

Protočila jsem očima a následovala Lokiho. Nemohli jsme Friggu nikde najít, tak jsme nakonec zamířili ke stájím, protože to bylo jedno z posledních míst, kde by mohla být.

"Není tu.", řekl Loki potom, co jsme prohledali celé stáje.

"Takže co budeme dělat?", zeptala jsem se popadajíc dech.

"Nemůžeme dělat vůbec nic. Než najdeme Friggu, můžeme jen doufat, že se Ódin nevzbudí.", řekl a opřel se rukama o kolena.

"Tak jdeme.", zavelel Loki, když se zvedl a vydal se ven ze stájí.

Následovala jsem ho, než jsem pohledem zavadila o jednoho koně. Byl černý a na věšáku kousek od něj bylo pověšené zlaté sedlo. Byl mi hrozně povědomý, jako kdybych ho už někdy viděla. Měla jsem stejný pocit, jako když jsme se poprvé setkali s Lokim.

Pomalu jsem přistoupila ke stáji a prohlížela si toho koně. Když si mě všiml, přistoupil ke mně blíž. Opatrně jsem k němu natáhla ruku a on svou hlavu přitiskl na moji dlaň.

"Jdeš, midgar-", zarazil se a já na sobě cítila jeho pohled.

"Jak jsi to udělala?", zeptal se udiveně.

"Co jsem udělala?", nechápala jsem.

"Tenhle kůň je tu už hodně dlouho a nikoho, kdo se k němu přiblížil, na sebe nenechal sáhnout, ani Friggu. A tebe ani nezná a-"

"Nevím, ale je mi povědomý.", řekla jsem hladíc koně.

"Nejspíš...nejspíš opravdu pocházíš z Asgardu."