Ty jsi to co chci

část.17-- Já se tě nebojím!

Katie pohled:

,,Tak jdeš?,, podívá se na mě Logan otráveně. Pomalu vystoupím z auta.
,, Nevím proč jsi se mnou vůbec chodil tvaříš se jako by tě vraždily,, na to neodpoví. Zamkne auto, a jdeme pomalu k recepci. To přece nejde nemůže mi říct tohle a dělat jako by nic. Dívám se mu do obličeje, ale nic nemůžu rozeznat. Logan Harris je pro mě jako jeden velký hlavolam.
Recepční mě poslala za doktorem. Leknu se, když mi Logan položí ruku na záda a začne tam dělat kolečka palcem.
,, Můžeš mi vysvětlit co to děláš?,, řeknu podrážděně. On mi ale nevěnuje pozornost a sedá si a jelikož mě pořád drží, tak dost půvabně spadnu na židli.
,,Auu,, zakňourám. On se na mě jen nechápavě podívá. Mám chůt ho zabít. A, že jí nemám každý den. Totálně mokrá a dost nakrknutá sedím vedle toho psychopata. Není normální.
,,Opravdu jsi chodit se mnou nemusel trefila bych,, řeknu mu a dám jeho ruku z mých zad pryč.
,, Nemusel, ale já chtěl, a navíc jak víš, že se mi tu nelíbí?,, podívá se na mě, ale za chvíli se začne zase věnovat svému telefonu. Dívám se na něj. On zvedne obočí na mě.
,,Co?,, řekne.
,,Co? To myslíš vážně? Za celou tu dobu, co tu jsme jsi mi k tomu v autě nebo ve škole neřekl ani bů, takže ty mi řekni co. Co to má znamenat? Nebo ty si normálně přivlastňuješ lidi? Možná ti to nikdo neřekl, ale takhle to nefunguje!!!!,, Začnu mu dost zvýšeným hlasem říkat. A jeho reakce? Žádná. Totálně je v klidu nevypadá naštvaně ani nijak překvapeně. A to mě ze všeho nejvíce štve. Zastrčí si mobil do kapsi. A přejde ke mě.
,, Já nevím jestli jsi v pozici ve které by jsi na mě mohla řvát,, řekne mi zcela v klidu, ale zároveň už jsem na něm poznala, že to jeho v klidu bude jenom chvilkové. Trochu couvnu, když se trochu začne přibližovat. Ale pak si něco uvědomím.
,, Myslíš jsi, jak se tě bojím, ale já ti něco řeknu, já jsem si dneska prošla terorem a tenhle den se oficiálně může jmenovat nejhorší ze všech, už od rána mi nic nevichází a já, když už si myslím, že je to všechno v pohodě tak se zjevíš ty s tím svým ksichtem jsem pán vesmíru a myslíš si doví co nejsi!!!!!!,, začnu se k němu přibližovat a je mi jedno, že vypadá každým mím slovem vytočenější. Nepřestávám se k němu přibližovat a zapíchnu mu prst do hrudi.,, Takže ne, pane Harrisi já se dneska bála všeho, ale z tebe už opravdu po dnešku strach nemám!!!!! chceš mi k tomu něco říct?,, už ho pomalu začínám mlátit. Když se na něj podívám tak zjistím že tady už láva přetekla. Chytne mě pod krkem a přirazí mě silně na zeď za mnou až to zabolí. Vypadá na to, že teď vidí nejspíš rudě. Možná s tím, že se ho nebojím, jsem to přehnala opravdu mi teď nahání hrůzu. Dívá se mi z příma do očí. A já v nich nevidím nic jiného než hněv. Zesiluje svůj stisk na mém krku. Dám mu svoje ruce na jeho.
,, Já se tě nebojím Logane,, řeknu mu.
Najednou se jeho pohled změnil, povolil svůj stisk, ale pořád mě nepouštěl. Jako by ho můj hlas uklidnil. Podívám se mu do očí, které si mě teď pozorně prohlíží. A najednou se ke mně přiblíží tak blízko, že by se mezi nás nevlezl ani ten papír. A z té chvíle si pamatuju, jak Logan přitiskl hrubě rty na ty mé. A já si v tu chvíli připadala tak dobře, i když to je pro někoho nepochopitelné. Že jsem se tu právě líbala z člověkem, který mě před chvílí škrtil, ale mě to přišlo, jako by to byly dvě odlišné osoby. Že je Logam komplikovaná osoba to jsem věděla, ale že až takhle moc, to jsem neměla ani ponětí. Po chvíli rozpojil naše rty a opřel si svoje čelo o to moje. Díval se mi do očí. A asi se v nich snažil najít odpovědi na otázky. Nebo si přál vědět, co si o tom myslím. Jenže ty odpovědi tam nebyly, já sama jsem si to prvně potřebovala uspořádat v hlavě.
,, Slečno Jamesová?,, a tohle bylo jako šok. Rychle se otočím na sestru. A odstrčím od sebe Logana.
,,Ehmm...ano?,, usměju se na postarší paní. Která se na nás až moc okatě usmívá.
,, Můžete jít dovnitř a samozřejmě váš přítel může jít s vámi,, řekne. Podívám se na Logana, který si mě až moc zaujatě prohlíží. Kývnu sestře na souhlas v tuhle chvíli nemám sílu odporovat. Ještě si sáhnu na krk, nebylo to nijak silné, ale jsem si jistá, že tam budu mít modřinu.