část.15-- Rychlá změna chování.

141 7 2
                                    

Katie pohled:

Vstek se mnou cloumala. Opravdu, že fest. Podívám se na něj a čekám, že něco bude chtít říct, ale jen se na mě dívá. Copak jsem až tak zajímavá. To si nemyslím. Takže o co tu jde. Myslela jsem, že jsme svůj rozhovor, nerozhovor ukončily. Když teď stojí naproti mě tak si všímám, že mu přibil natržený ret a monokl kolem oka. Stisknu ruce do pěsti abych se zastavila a nešla mu to ošetřit. Jsem fakt pádla na hlavu. Obejdu ho a pokusím se otevřít dveře, nic. Ještě jednou. Nic. Začnu s stou klikou lomcovat, jak střelená. Divím se, že ta klika tam pořád je.
,,To snad není možné,, opřu si čelo o studené dveře.
,,Tys nás tu zamkl,, konstatuju. Zahlédnu, jak letmo přikývl. Začnu do těch dveří bušit, jak posedlá nehledě na mé zápěstí. Přestanu až uslyším další křupnutí v mém zápěstí. To se může stát jenom mně. Sjedu po dveřích na zem a začnu brečet. Já fakt začnu brečet, nevím jestli z té bolesti nebo z toho zoufalství. Chytnu si zápěstí a brečím tam před ním jako ubožák.

Najednou jsem ucítila na svých tvářích něčí ruce. Asi čí, že? Otevřu své uslzené oči a nemůžu jim uvěřit. Logan Harris přede mnou klečí a utírá mi slzy. To jsem se musela pořádně praštit do hlavy. To mě rozbrečí ještě víc, jsem tak hrozně slabá, všichni mi říkaly že jsem děsnej cíťa.
,,Ššš... neplač,, položí si hlavu na mou hlavu a obejme mě. Co se to děje? Obklopí mě nádherná kolínská.
,, Proč mi to děláš?,, zavzlíkám mu do jeho tryka.
,,Co?,,
,, Proč mě ničíš?,, vezme do svojí ruky mojí a začne si jí prohlížet. Pak se zohne už chci ucuknout, když mi na ní vtiskne jemný polibek.
,,Ta ruka mě mrzí,, najednou se vzpamatuju, a když mě chce znovu obejmout tak ucuknu a rychle se z jeho sevření vykroutím. A stoupnu si. Utřu si vlhké tváře.
,,Ne nemrzí, a víš, jak to. Ty totiž nemáš svědomí.,, podívám se na něj. On na mě dokáže jen vyjeveně čumět. Před chvílí jsem byla malém na zhroucení a teď na něj skoro řvu.
,,A teď chci klíč,,. Řeknu mu na rovinu potřebuju do té nemocnice a na vzduch.
,,Kam chceš jít?,,
,,Asi kam půjdu z naštípnutým zápěstím,, zeptám se ho ironicky. On se zvedne a dojde ke dveřím. Když uslyším cvaknutí zámku na nic nečekám a rychle otevřu už se na něj nepodívám. Rychle jdu pryč, když mě někdo chytne za ruku.
,,Co?!!,,vyštěknu, protože mi je jasné, že je to Logan. Když se mu podívám do očí tak se mu během vteřiny náplní hněvem a jako by stmavnou.
,, Kurva chtěl jsem ti nabídnou odvoz do nemocnice, protože venku začal hroznej slejvák tak se hned nerozčiluj,, vyštěkne na mě. To je rychlost před chvílí mě utěšoval v kumbalu. A teď na mě sprostě řve, až jsem musela couvnout jak jsem se lekla. Totálně rozzuřunej a rukama pevně stisknutými se začal přibližovat. Ale já se lekla a couvala před ním a automaticky jsem si schovala hlavu do dlaní. V tom se zastavil a povolil ruce s pěstí. Chtěl se ještě přiblížit o kousek, ale já couvala, totálně nemůžu vědět, co mám od takového člověka čekat. Musel si toho všimnout, že jsem z něho celá vyklepaná. Protože zase popošel dozadu pár kroků a sklopil pohled.
,,Ne to nechci, dneska si toho udělal až moc,, řeknu mu a rozejdu se pryč. Podívám se na něj ještě, stojí tam a dívá se na mě jako zbité štěně. Až je mi ho trochu líto, ale takhle nesmím premíšlet.

Ty jsi to co chciKde žijí příběhy. Začni objevovat