~10~

61 4 8
                                    

Cass se proplétala mezi davy lidí. Přes tu spoustu hlav většinou ani neviděla a tak se prostě držela největší skupiny lidí, kteří snad šli směrem k centru.

Přeběhla přes silnici, kde zrovna staly auta kvůli červeně svítícímu světlu na semaforu a po chodníku na druhé straně vozovky pokračovala ve své cestě přes naprosto cizí území.

Vlasy jí kvůli mírnému větru vlály a ona si to z části užívala. Když se ale směr větru obrátil a vlasy jí začaly lítat do očí, svraštila obočí a s neúspěšným pokusem o odstranění vlasů ze zorného pole pokračovala dál.

Pohybovala se mezi malebnými domečky a pozorně pozorovala vše kolem. Kytky v květináčích na parapetech vesele kvetly a holubi sedící na lampách a střechách spokojeně vrkali.

Byl krásný slunný den, což Cass docela dost pomohlo v zapomínání na všechny její problémy. Teda alespoň z části. Samozřejmě ani sebelepší počasí nemohlo vyřešit všechno, ale jako chvilkový efekt to bylo účinné.

Po celou dobu strávenou procházením se po městě směrem k centru přemýšlela, jak si najde další možný zdroj jídla. Tady už nebudou žádné zahrady s jablky, ani nic tomu podobné, takže se postupem času problém s hladem znovu objeví. 

Trochu jí vzpomínka na ten neutichající hlad děsila, ale zatím měla ještě čas si nějaké to jídlo najít, tak snad bude mít štěstí.

Povzdechla si. Město bylo nádherné, krásné domy, náměstí s památkami a fontánami a spoustu dalšího, ale pro ní to všechno bylo spíš jako vězení. Bylo to místo, ve kterém byla uvězněná a naděje, že se dostane zpátky domů  byla minimální.

Její ústa opustil další povzdech, nacož se jí oči začaly zaplavovat slanými slzami. Několikrát rychle zamrkala, aby je zahnala a ještě přidala do kroku. Se smutně sklopenou hlavou pokračovala v cestě dál.

*****

Lidí v ulicích začalo přibývat, protože zřejmě končili v práci. Cass přebíhala přes silnice plné aut a hromadné dopravy.

Zrovna procházela kolem obchodu se suvenýry, když jí pohled padl na produkt vystavený před krámkem.
,, Tohle je přesně to co potřebuju." Zasmála se sama pro sebe Cass a papír sevřela v ruce. Turistickou mapu města rozevřela a pokusila se zorientovat. Několikrát se rozhlédla po ulici, zda nenajde nějaké označení. Po chvíli to vzdala, protože její zrak nebyl zas tak dobrý, aby jméno ulice zahlédla.

Dobrých pár minut jen tak stála před obchodem a mapu držela před sebou v rukách. Očima skenovala papír a snažila si zapamatovat pozice míst, které by jí možná mohly pomoci v orientaci po městě, jako třeba univerzita, řeka a nebo... zahleděla se na docela velikou budovu za městem s obrázkem letadla jako vysvětlivku.
,, Letiště" Vykřikla radostně asi až moc nahlas, protože se na ní lidé kolem otočili.

Rozhlédla se po lidech chodících kolem. Už jich tu bylo méně, hlavně asi protože tohle byla spíše postranní ulička. Naklonila se, aby viděla prosklenými dveřmi do obchůdku. Nikoho tam neviděla. Necítila se naplno odhodlaná si tento pro ní dost důležitý papír tak trochu nelegálně přivlastnit, ale bylo to něco, co by jí mohlo hrozně moc ulehčit pobyt v tomto městě.

Několikrát se hluboce nadechla a ujistila, že jí nikdo nesleduje a pak mapu snad nenápadně přesunula do kapsy ve své mikině. Dost rychlým krokem se vydala od obchodu pryč.

Když se dostala za roh, ještě trochu přidala, aby se od místa, kde spáchala trestný čin vzdálila co nejrychleji.

Shadow, the Second Black PantherKde žijí příběhy. Začni objevovat