Prolog

179 12 8
                                    

,, Nechte mě...Tohle nemůžete... Mami" Řvala Cass když jí neznámý útočník táhl k autu.

,, Zmlkni!" Zařval na ní a Cass raději zmlkla. Pohled na menší osadu v plamenech a se známkami střelby byla hrozná. Dva roky zpátky byla i se svou rodinou nucena utéct z Evropy sem do Afriky a žít tu. Pro tehdy ještě šestiletou holčičku to bylo tak namáhavé a byla tak šťastná, když konečně našli místo, které se stane jejich novým domovem. A teď bylo vše zničené. Ani nevěděla, kde jsou momentálně její rodiče. Možná jsou i po smrti. Nebo je teď nakládají do dalších dodávek se spoustou lidí z této osady.

Útočník vyzdvihl Cass a strčil jí do auta. Bylo tu několik lidí a ona to nechápala. Proč jsou tady? Proč zničili zrovna jejich vesnici? A proč je všechny odvážejí pryč?

,, Cass" ozvalo se z rohu dodávky. Cass se rychle otočila. Seděla tam kamarádka její matky. Cass spadla Edin do náruče. Bála se, moc se bála o svoje rodiče a také toho co s nimi tihle lidé hodlají dělat.

,, Bude to v pořádku." Zašeptala Edin a Cass se k ní ještě víc natiskla.

Jeden z útočníků nastoupil do dodávky. V ruce třímal zbraň, takže se nikdo ani nehnul. Cass se snažila nebrečet, aby neupoutala pozornost. Auto se rozjelo a Cass pevné držela Edin kolem pasu. Tohle bylo na osmiletou holčičku moc strachu a obav.

Jednou rukou na svém krku nahmatala malý přívěsek. Dala jí ho maminka pár let dozadu. Byla to tlapa nějaké šelmy na úzkém řetízku. Moc se jí líbil a teď pro ni bude znamenat mnohem víc. Bude to vzpomínka na rodiče, které už asi nikdy neuvidí.

Začala pečlivě pozorovat všechny v dodávce. Nikdo tady nebyl podobně starý jako ona. Všichni to byli muži nebo ženy z její vesnice, ale dítě tu nebylo žádné. Všichni seděli namačkaní na sebe, jen kolem může, který byl jedním z útočníků bylo dostatečně místa. Nikdo nechtěl být v blízkosti útočníka se zbraní.

Byl to docela vysoký muž a na první pohled i strašně silný muž. Maskáčové kalhoty a bunda při útoku splnila svůj úkol. Nikdo z osady si jejich příchodu nevšiml. Helma na jeho obličej házela stíny, takže z jeho obličeje se toho nedalo moc poznat. Jen ten vítězný a sebejistý úsměv, který dokazoval jak moc všemi ostatními pohrdal.

Cass nebyla zrovna příklad pravé holčičky. Kdyby se na ní takhle podíval někdo z dětí ve vesnici, skončil by na zemi s krví u nosu. Byla sice lehko naštvatelná, odvážná a většinou i dost uspěchaná, ale rozhodně nebyla hloupá. Proto zůstala v klidu sedět a nic neříkala.

Najednou se auto zastavilo. Útočníkovi okamžitě jeho úsměv zmizel. Bylo poznat, že tohle rozhodně v plánu nebylo.

,, Počkejte tady. Jestli se pokusíte utéct, tak jste mrtví." Odsekl a odhrnul plachtu, která tvořila stěny dodávky. Vystoupil a Cass si nahlas oddechla.

Z venku se ozvala střelba. Edin jí instinktivně promáčklá na zem, aby jí případná kulka, která by pronikla skrz plachtu nezranila. Cass zavřela oči a v ruce pevně stiskla svůj přívěsek. Z venku se začal ozívat křik. Cass přepadla další vlna strachu.   Střelba utichla. Opatrně otevřela oči a pomalu zvedla hlavu. Najednou se plachta na jedné straně dodávky odhrnula. K překvapení všech, co v dodávce seděli a báli se o svůj život to nebyl nikdo z útočníků. Byl to muž s černým oblekem a helmou. Na té byly vyobrazené uši a obličej kočkovité šelmy. Cass moc dobře věděla o jakou šelmu se jedná. Byl to panter. Zvíře, které obývá deštné pralesy a před kterým jí rodiče tak varovali. Černý oblek zakrýval celé jeho tělo včetně dlaní, ze kterých na špičkách prstů vycházely drápy.

,, Všichni ven." Řekl a všichni se začali cpát k východu z dodávky. Cass vyšla ven a začala se rozhlížet po rodičích. Byly tu asi čtyři dodávky a spoustu lidí a tak je nikde neviděla. Rychle se otočila, protože jí někdo poklepal na rameno. Byla to celkem vysoká žena v červeném a několika kroužky na krku. Byla vyholená do hola a v ruce držela kopí.

,, Kde máš rodiče." Zeptala se ona žena, která jí společně se záhadným můžem v obleku pantera zřejmě zachránili život.

,, Nevím zda tady někde jsou. Asi je zabili." Odpověděla Cass a po tváři se jí začalo koulet několik slz.

,, Pojď se mnou." Žena jí uchopila za zápěstí a začala někoho hledat uprostřed davu lidí. Cass jí následovala. Co jiného by měla dělat? Třeba jí pomohou?

Žena se zastavila u onoho může v obleku.
,, Počkej zde." Nakázala Cass a společně s záhadným zachráncem odešli o trochu dál. Začali se o něčem bavit. Cass se moc snažila zachytit nějaké slova, ale nešlo to, byli moc daleko. Konverzace skončila tím, že muž kývnul a společně se vydali zpět ke Cass.

,, Můžeš jít s námi." Řekla nakonec žena. Cass chvíli přemýšlela. Chce odjet pryč? Kde vlastně mohou žít? Co ale bude dělat tady? Její osada je zničena, jsou bůhví jak daleko a o rodičích nic neví.

,, Asi ano." Odpověděla a zahleděla se do očí vyznačených na masce. Muž přikývl.

,, Pojď s námi." Řekla žena a všichni se vydali hlouběji do lesa, který lemoval cestu z obou stran. Cass se naposledy rozhlédla, ale nikoho podobného svým rodičům neviděla.

Chvíli kráčeli lesem, dokud se nedostali na mýtinu, na které stála obří raketa nebo vesmírná loď. Cass nedokázala přesně určit o co se jedná, nikdy nic podobného neviděla. Z lodi se začala vyklápět rampa, po které se dalo vstoupit dovnitř.

Cass opatrně vešla dovnitř. Naproti rampě bylo řídící zařízení. Po stranách bylo několik židlí a uprostřed byl veliký kulatý stůl. Z každé strany vedle rampy stala žena, která byla podobně oděná jako ta, která přišla spolu s Cass a záhadným můžem. Když muž vstoupil dovnitř poklepaly kopím do země a sklopila hlavy. Cass s údivem všechno pozorovala.  Tohle bylo pro osmiletou holčičku hrozně moc nových a zajímavých věcí.

Prsty opatrně přejela po hraně stolu a rozhlédla se kolem. Ženy stojící u rampy po ní házely nechápavé pohledy, ale Cass to nijak neřešila. Posadila se na jedno ze sedadel u strany lodi. Pohlédla ven z velkého okna před řídícím systémem. Měsíc svítil vysoko na temné obloze. Mýtina byla potemnělá.

Cass zavzpomínala. I když její dosavadní život nebyl nějaký přepychový, užívala si ho. Znovu pevně stiskla přívěsek na svém krku. Nechtěla myslet na rodiče, ale její myšlenky se stále ubíraly tím směrem. Maminka i spoustu ostatních jí často říkali, že je velmi chytrá a že si vždy poradí, ale teď opravdu nevěděla co dělat. Byla sama, chystala se odletět s neznámými lidmi bůh ví kam a nevěděla, jak tohle všechno bude pokračovat. Jedna neposedná slza jí sklouzla po tváři. Odvrátila hlavu ke stěně a ze vzpomínek se dostala zpět do reality.

Žena s kopím vedla konverzaci s mužem v obleku. Nakonec vydal pokyn směrem k ženám u rampy. Rampa se začala zvedat a jedna z žen se přemístila k řízení. Muž se pomalu rozešel směrem k Cass. Když jeho pohyb zaznamenala, setřela si slzu z tváře a zahleděla se na přicházejícího může.

Zastavil se před ní a klekl si. Cass začínala být nejistá. Znervózňovalo jí, jak muž byl v obleku a na hlavě měl helmu, která mu zakrývala celý obličej. On si ale helmu sundal. Překvapilo jí, že se pod maskou skrývá celkem mladý muž se vřelým úsměvem.

Je tady nová kniha. Označila bych to asi za fanfikci na Avengers. Nečekejte ale asi žádné slaďárny.

Další kapitola bude informativní. Pokusím se sepsat důležité věci o Black Pantherovi a ostatních Avengers pro ty, kteří tyto filmy neviděli. Takže prosím nepřestávejte číst tento příběh jen proto, že jste Avengers filmy neviděli. 🙏🙏😊

Budu moc vděčná za hvězdičky, komentáře nebo třeba když tento příběh budete sdílet svým přátelům. Snad se vám bude líbit třeba tak, jako Příběh Vyvolených nebo ještě více 😊😁

Naty 🐺
13.2.2021

Shadow, the Second Black PantherKde žijí příběhy. Začni objevovat