Láska v sexu [Yaoi] (Done)

Přepadení

Šel jsem si dát něco menšího k snědku, jelikož jsem začínal mít trochu hlad.

Začal jsem si tam s někým psát, abych se tak nenudil. Jak se kurva, tak ženské můžou vonět? Nah...Hele a neměla by zlatokopka spíše být doma a válet si špeky? A chodit do nějakých podniků, kde zkrášlují? Heh... To bych mu mohl říct. Ten by se z toho snad i posral.

Tančil jsem si v kuchyni a dělal si nějakou menší svačinku.

Vstal jsem a šel tedy za ním, abych mu to oznámil, hehehe. Třeba po práci si bude chodit. Nebo to bude dělat před ním, že si klidně bude žádat i o prachy. Nebo mu prostě budu dávat prachy za to hraní? Přišel jsem do kuchyně a opřel se. Pozoruji ho. ,,Neruším tě náhodou při vrtěním zadku?"

Trochu jsem nadskočil. ,,Tebe tohle opravdu hodně baví, co?" Protočil jsem očima a dál se věnoval svému salátů.

,,Nooo, jo." Zasměju se. ,,A ještě něco mě bude více bavit. Ty jak jsi moje zlatokopka, taaak by jsi měl chodit na zkrášlení." Ušklíbnu se. ,,A jestli budeš chtít, tak nemusíš chodit do práce jako moje asistentka. Mohu ti platit takhle, že se převlékáš za slečnu." Zasměju se.

Sevřel jsem v ruce nůž. Měl jsem, co dělat, abych ho po něm nehodil. Zcela mě přešla chuť k jídlu. Salát jsem uložil do ledničky. „Ani mě nehne," Prskal jsem a odešel do pokoje.

Když prošel kolem mě, tak jsem ho plácl po prdeli a zahvízdal. Pak jsem se odebral do obýváku a sedl si na gauč. Sranda musí být. Hlavně mi připadalo, že mě chtěl normálně zabít! Vždyť já jsem neviňátko!

Plácl jsem sebou naštvaně na postel. Tohle mě jednou zabije. Žádné zkrášlovací kůry podstupovat nebudu. Už se nemůžu dočkat, až tohle skončí. Začal jsem si prohlížet ty gelové nehty. Mám už díky nim pár nehezkých škrábnutí.

Zapl jsem telku a pustil si tam nějaký akční film pro zábavu. Co budu dnes dělat? Zítra se jde do práce, ale co dnes? Někam si zajít? Hm... To je těžký. Nebo srát Karo? Hehehe... Tohle beru, ale jak ho budu štvát?

Nakonec jsem jsem se oblékl do něčeho hezčího a šel ven. Jemu jsem neříkal kam jdu, ale asi se stavím do obchodu s knihami.

On normálně odešel?! Teď?! Když jsem ho chtěl štvát? Naaah! Co mám kurva teď dělat? Že bych si taky někam zašel? Do bordelu? Ale to nemohu, co když tam bude někdo známej? Sakra... Vstal jsem a šel se teda převléct, co by se šiklo na venek a pak vyšel z domu. Šel jsem do parku, protože je to tam pěkné a je tam většinou i klid.

Stavil jsem se v knihkupectví a koupil si tam na nudu pár knih. Odcházel jsem domů, když jsem si všiml korunky. Byla hezká, taková pro princezny, ale nejvíce mě na ni zaujali fialové kamínky. Měl jsem i outfit, který by se k tomu hodil.... Začínám přemýšlet jak ženská. Nad svými myšlenkami jsem se zamračil a dál šel domů.

Procházel jsem se naštěstím klidným parkem, protože tu skoro nikdo nebyl. A asi to byla chyba. Nějaký chlap přede mnou skočil a mířil na mě s pistolí. Jako vážně? Ta pistol vypadá opravdově. Samozřejmě ten chlap po mně chtěl peníze. Byl zahalenej černou mikinou a šátkem, abych ho nepoznal podle obličeje. No, ale co je problém? Peněženku jsem si nechal doma. Mám jen mobil u sebe. Zdálo se mi a nebo se mu vážně lehce třesou ruce? Pravděpodobně to dělá poprvé a nebo drogy a nemá na ně prachy. Uh... Jen jsme na sebe zírali a mlčeli. Pak zatřásl hlavou. ,,Naval prachy!" Křikl po mně. ,,Já si peněženku nechal doma. Stejnak bych ti nic nedal." Zamručím... Měl bych mít strach, co? Ale nějak mi to nevadí. Jsem prostě divný. Pak si, ale za ním všimnu, že ze zatáčky se objevuje kočárek, malé dítě a mladá paní. Už se chtěl ten muž otočit a já hned zareagoval, abych tamty zachránil. Vím, co by udělal, kdyby se otočil. No a já od něho schytal jednu střelnou ránu a já si klekl na koleno. Dal jsem si ruku, kam mě střelil. Ta paní se ihned schovala s kočárkem a s dítětem tam zpátky, kde vyšli. Muž se pravděpodobně lekl a hned zdrhl do lesa. Tak...to byla skvělá procházka. Když si ta daná žena povšimla, že už tu muž není a jsem tu já poraněný. Tak jsem ke mně přiběhla a volala sanitku. Já jen mlčel a držel si rukou místo, kam mě ten chlap střelil. Bylo to uprostřed hrudi. Možná budu více sexy s jizvou na hrudi, heh. Můj optimismus je někdy děsný. Chudák ta malá holčička, která na to kouká a hlavně tahle slečna. Aspoň, že to nevidí to dítě v tom kočárku. Snažil jsem se neztrácet vědomí, i když ze mě tekla krev jako z vola. Jen se mnou ta slečna celou dobu mluvila a sundala si tričko. Hned její tričko bylo natisklé na mé hrudi a už prosakovalo krví. Hele...má docela dobré kozy. Přijela za pár minut sanitka, což jsem se docela divil. Poděkoval jsem slečně a ona zas mě. Převzala si mě sanitka a už jsem jel do nemocnice.

Čekal jsem doma opravdu dlouho. Nevěděl jsem, kde je a to mě docela znervózňovalo. Dokonce jsem mu i několikrát volal, ale nebral mi to. Čekal jsem asi hodinu, než jsem ho zkusil znovu vytočit. Málem jsem dostal infarkt, když mi to vzal někdo z nemocnice. Hned jsem se oblékl, vzal si peněženku a mobil. Právě jsem se asi naučil běhat na podpatkách...kvůli idiotovy. Doběhl jsem do nemocnice a hned se ptal na jakém pokoji ten debil je. Sestřička mě navedla do jeho pokoje.