Vracení orgánů

519 27 0
                                    

,,... Ty se mě chystáš zabít?" Přejel mi mráz po zádech a pomalu jsem šel za nim.

,,Cože? Neee." Zasměju se a přišel jsem ke sklepním dveřím, které jsem klíčkem otevřel, který byl mezi dalšíma klíčema. Pokynu hlavou, aby šel.

Na sucho jsem polkl a pomalu vešel... Asi mu to srdce nechám a budu nadále bez srdce...radši.

Vešel jsem za ním a rozsvítil. Zavřel jsem dveře. Jdu za ním po schodech. Pak obejdu krabice a přišel jsem ke dveřím, které jsem taktéž otevřel klíčem, ale tenhle už byl postarší, stejně tak jako dveře. Otevřel jsem je, ale nerozsvítil. ,,Vlez tam." Usměju se.

Málem jsem omdlel, ale nakonec jsem tam přece jen vlezl.

Tiše jsem za ním vešel a zavřel dveře. Nahmatal jsem tlačítko, které jsem následně zmáčkl, aby se tu rozsvítilo. Je tu tmavě červená postel, která je vyrobená z tmavého dřeva. Pak tu mám pověšené různé druhy bičů a mám po zdech pověšené věci na hraní. Například pouta, nebo látka na ruce a kůže na ruce, aby s něma nemohl hýbat. Ušklíbl jsem se a zamkl. Jinak by mi ještě zdrhl z domu. Vše je tu takové tmavé barvě.

,,Víš co? Můžeš si to srdce nechat." Nervózně jsem se zasmál a couval ke dveřím, ale místo toho jsem narazil do něj. Já už mám dnes dost.

Uchechtnu se. Obejmu ho zezadu. ,,Nedělej." Řeknu tiše a hlubokým hlasem vedle jeho ouška, které zkousnu. Ušklíbnu se. ,,Jsi roztomilý."

,, Já myslím, že to pro dnešek už stačilo." Uchechtl jsem se.

Heh... ,,Nenene." Odtáhnu se od něj a chytnu ho za ruku. Táhnu ho k posteli.

Snažil jsem se tahat od něj, ale přece jen měl větší sílu. I když jsem sebou škubal, tak to nepomáhalo.

Shodil jsem ho na postel. ,,Přestaň zlobit, hm?" Usměju se a pohladím ho po tváři. Seru na tu ránu, kterou mám na hrudi.

,,Tohle není vtipné." Třásl se mi, jak hlas, tak i tělo. ,,Nemůžeš na mě jen tak použít něco takového!!" Máchl jsem rukou k všem těm rákoskám a bičům, a kdo ví k čemu ještě.

Zasměju se. ,,Není to jen tak, zlato." Ušklíbnu se. ,,Vše na tebe, ale nepoužiju."

,,Nemusíš na mě používat nic z toho!!" Vykřikl jsem a dál se klepal. Jednou ho zastřelím.

,,Klid." Pohladím ho po vláskách a vstal. Šel jsem pro nějaký lano.

,,Jak můžu být v klidu, když na mě chystáš za pár minut umučit?!!" Vyváděl jsem. Nejdřív mi narve pěst do prdele, pak do mě někdo narve sprchu a teď tohle ?

,,Cože? Umučit? To ne." Vzal jsem teda něco lehkého a to je kůže, která má dvoje otvory na ruce, aby byly u sebe. Pousměju se. Vrátím se k němu. ,,Ruce, milý zlatý."

,,Ani mě nehne!!" Lehl jsem si rychle na ruce. Moje dokonalé ručičky.

Zabručím a koukám na něho. Dám před ním ruku a otevřu dlaň. ,,Dělej. Dej mi ruce."

,,Ne!" Nadále jsem si na nich ležel. Co když si celou dobu hrál na hodného a teď mi ublíží?! Se svázanýma rukama se těžko brání.

Dlouze vydechnu a přitom jsem zavřel oči. Pak jsem oči otevřel. Odložím kůži vedle na postel a natiskl se na něj. Začal jsem ho líbat.

Začal jsem mu polibky oplácet. Jestli si myslí, že se přestanu soustředit na své ruce, tak se plete.

Chytnu ho za lokty a hned mu je vytáhnu. Dám mu je nad hlavu a držím. Sednu si na jeho rozkrok, takže mu takhle držím nohy, aby do mě nekopl.

Láska v sexu [Yaoi] (Done)Kde žijí příběhy. Začni objevovat