Láska v sexu [Yaoi] (Done)

Domlouvání, co po práci

Po pár minutách jsem zaparkoval před firmou. Vylezl jsem a obešel auto. Otevřel jsem mu dveře a usmál se na něj. ,,Chceš pak doma si dát bublinkovou vanu a pak filmeček? Nebo se ve vaně koukat na film?"

„To druhý zní lépe." Slabě jsem se usmál a dal mu pusu na tvář, pak už jsem jen mířil do firmy.

Usměju se a zamknu auto. Doběhl jsem ho a šel vedle něj. Držím ho za pas. Pak jsem vešel do firmy a mířil to k výtahu.

Trochu jsem se k němu přitulil. Výtahem jsme znovu dojeli až nahoru. Hned jsem si sedl do křesla a koukal z okna.

Sedl jsem si za stůl a opět začal pracovat. Chtěl jsem ho už teď poslat s nějakými papíry, aby toho neměl tolik, ale když tak bych mu pak pomohl, protože ho teď chci nechat v klidu.

Seděl jsem na židli a nudil se. Musel jsem furt nad něčím přemýšlet a to mě štvalo. Nedokázal jsem mozku říct stop.

Po půl hodině jsem udělal papíry, které byly na odnošení. ,,Karo? Mám pro tebe prácičku. Tyhle papíry musíš odnést. Chceš pomoc? Jinak jsou tam i čísla, kam každý papír máš strčit."

„Nene, já to udělám sama." Zvedl jsem se a hned šel vše odnést. Aspoň budu přemýšlet nad číslama a ne rodinou.

Vážně i teď řekl sebe v ženském rodě? Heh... To je docela vtipné a roztomilé. Tak já ho v tom tedy nechám a makám nad jinačíma papírama.

Hledal jsem různá čísla kanceláří kvůli papírům, nechtěl jsem nic poplést, ale kolikrát mi museli pomoct. Hold je vidět, že jsem tu nový.

Ani nechápu proč nechtěl ode mě pomoct. Přece to tu nezná, tak bych mu s tímhle aspoň pomohl, ale je to jeho věc. Snad se pak najde a nebo doufám, že najde cestu sem do mé kanceláře. Snad není ztracený, ale mám tu hodný lidi, kteří by mu určitě pomohli, kdyby se teda zeptal, nebo spíše zeptala. Je to divné mu říkat v ženském rodě. Při scéně v té restauraci jsem málem řekl v mužském rodě, ale mozek mě napomenul a plus i jeho oblečení, že jsem to měl říct v ženském rodě a takhle i řekl. Měl jsem štěstí.... Měl bych zaměstnat více zaměstnantů, abych neměl tolik papírů. Hlavně, kde se má počítat. Jakože umím hodně dobře počítat, ale proč si zbytečně namáhat mozek, když na to mohu mít lidi, kteří chtějí počítat? A nebo spíše musí, když si vyberou takovou práci.

Nakonec jsem bez problémů dorazil do jeho kanceláře jsem sebou jen plácl na gauč a skopl boty, v kterých určitě byla krev.

,,Tak co?" Kouknu na něj. ,,Pomohli ti ostatní, že?" Je nějak zničený. ,,A nohy v cajku?" Optám se pro jistotu.

„Ano a ne." Odpověděla jsem. Bolí mě nohy a asi je mám odřený. Nemám rád podpatky.

,,Tak se na to podívám." Vstal jsem a přišel k němu. Kleknu si a vezmu si jednu jeho nohu. ,,Podpatky ti zakážu, no. Nebudeš si takhle ničit nohy." Povím mu.

Jen jsem zabručel a dál odpočíval. Dnes je hrozný den.

,,Tak tě nechám odpočívat." Vstal jsem a přišel opět ke své práci, kde jsem si usedl a opět pracoval.

„Hmmm..." Podíval jsem se na něj a hledal něco, co by mě znovu zabavilo.

Oh, bože. Ten má, ale náladu. Ignoruji to a tedy pracuji, abych to měl co nejdříve hotové.

Podepřel jsem si hlavu rukou a prohlížel jsem si ho. Vlastně nikdy jsem si ho úplně celého neprohlédl a to jsem u něj celkem dlouho.

Přemýšlím nad jedním papírem. Cítím na sobě pohled, ale sám vím od koho. Přece jsem tu jenom s Karo. Vydechnu a nadále pracuji. Tak dobrý... Ten papír mám. Vezmu další a něco nacvakám do počítače.

Nakonec jsem se zvedl z pohovky a pomalu došel k němu, abych si mu mohl sednout na klín a dál odpočívat u něj.

Objal jsem ho kolem pasu. ,,Copak?" Uchechtnu se a políbím ho na spánek.

„Nevím." Pokrčil jsem rameny a více se přitiskl na něj. Je u něj hezky teplo a mně byla zima.

,,Dobře. Tak si tu hajej." Uchechtnu se a tedy nadále pracuji. Takhle je roztomilý...

Mírně jsem se usmál a políbil ho na krk. Jak to, že tak moc hřeje?

Tiše jsem zavrněl a stále pracoval. Chce, abych ho tu ohl? Ale co papíry?

Naplácl jsem se na něj tak, že mezi námi nebyl ani kousek místa. Chci, aby se mi věnoval, ale zase chápu, že má práci.

Kouknu na něj. Přestanu pracovat. Chytnu ho dvouma prstama bradu a zvednu mu hlavu. Své rty lehce natisknu na ty jeho a začnu ho něžně líbat, jak to jen jde.

Jen se lehce usměju. Kolikrát si přijdu jako by mi četl myšlenky. „Kolik toho ještě máš? "

,,To teď mohu nechat." Usměju se a přesunu se na jeho krk, který začnu něžně líbat.

„Ale dnes už si dostal." Začal jsem se potichu smát, ale stejně jsem zaklonil hlavu, aby měl lepší přístup.

Přestanu... Odtáhnu se od něj. ,,Vážně sis myslel, že tohle dělám jen, abych tě tu vojel?" Zabručím...

„No většinou to tak bývá." Mikl jsem rameny a políbil ho na čelist. „A teď dělaj těším se domů na tu koupel."

,,Hm." Jen jsem zamručel a začal opět pracovat. Tak to mi pěkně zkazilo náladu.

„Nebuď nabručený. Doma ti to vynahradím. Napustíme si vanu s bublinkami, pustíme si film a objednáme si nějaké mňam jídlo. Tam si mě klidně můžeš celého sníst." Usmíval jsem se mezitím, co jsem vymýšlel, co vše budeme dělat. „Budeme mít večer jako totálně zamilovaný pár který se dal čerstvé dohromady." Nevím proč, ale ta myšlenka byla krapet vtipná, ale celkem jsem si přál, abych tohle mohl všechno dělat s milovanou osobou... Hold asi nikdy nebudu moct být šťastný, když mi matka vybrala ženu.

,,Hm." Ťukám něco do počítače. Co jiného mám na to říct? Prostě jeeej úžasné. Strašně moc se těším! Pche... Je mi to teď totálně fuk. Teď mám práci.

To se vážně urazil až tak moc? Jen jsem se znovu opřel a odpočíval na jeho klíně.