is different {Iron heart} |Avengers FF| (Dokončeno)

Rozloučení

Takže už je to den co jsem málem chcípla ale to je jedno já teď jdu se podívat na pár matláků a jak jde Steve vrátit kameny nekonečna.

Jsem tu a přesně vím co chce Steve udělat chce jít zase za Peggy já mu v tom samozřejmě nebráním ale chci se sním rozloučit ukáplo mi pár slz no když ho beru jako strejdu tak úplně nechci aby odešel takže ho teď objímám „víš že to bude pár vteřin?„ řekl Steve snažší se to zamaskovat ale já nejsem blbá „vím co chceš udělat„ řekla jsem mu a pořád mu brečela no nebylo to do ramene on je trochu až moc vysoký na mě a pak šel pryč s kameny a zůstane tam možná se tu objeví až jako dědek.

STEVŮV POHLED:
Už jsem odevzdal všechny kameny zpátky a jsem v době kdy Peggy je ještě mladá normálně bych neváhal ale Carr nechci opustit ta holka je pro mě jako neteř i když ji někdy štvu a jak tam vidím Peggy tak furt nevím ale po dlouhém rozhodováním jsem se rozhodl jít za Carr jo jdu radši za holkou která je jen jako moje neteř místo toho aby šel za Peggy ale Carr jak už jsem říkal nechci opustit takže jdu zpátky do doby kde je Carr.

MŮJ POHLED (CARRIE):
Jdu už pryč radši a sednula jsem si na lavičku dál od toho stroje času štve mě že ho už nikdy neuv- „Carrie„ řekl Steve!? „Steve!„ řekla jsem když jsem si všimla že to byl Steve on se vrátil kvůli mě? Bere mě jako neteř nebo se tím aspoň několikrát prokec že mi řekl několikrát jsi moje neteř a samozřejmě to myslel v ohledech slova jako ale to je jedno a když jsem zakřičela běžela jsem ho obejmout „proč ses vrátil?„ řekla jsem tohle bylo první co jsem chtěla vědět „svoji malou neteř bych tu nenechal„ řekl a znova se prokec já se jen usmála od ucha k uchu a úplně se mi ho nechtělo pouštět co kdyby odešel znova? Ne to nedovolím „mohla bys mě pustit?„ řekl když se snažil z mýho sevření vymanit bez toho aby mi zlomil ruce „Ne„ zamumlala jsem nesrozumitelně Stevovi do hrudi „fajn„ řekl naštvaně Steve a já ho teda pustila „díky„ řekl Steven a usmál se „čau„ řekla jsem a zasalutovala protože jsem toho musela ještě hodně vysvětlit mamce a říct že bydlím u táty.

Jsem doma což nebylo zas tak daleko a vzala jsem si dva pomocníky na to abych nebyla na seřvání sama což byli táta a Peter teda pro Petera ještě pojedeme ale jinak jo mám tátu „ještě jedeme pro Petera„ řekla jsem si pro sebe nahlas my jsme pak jen nastoupili do auta a jeli pro Petera „takže jedem?„ zeptal se Peter a my jeli když jsme byli přede dveřma starého bytu v kterým jsem bydlela „tohle bude ještě boj„ řekla jsem si sama pro sebe a zaklepala mamka otevřela a podívala se na ty dva „tak jo přoč je tu Tony Stark a kdo to je?„ zeptala se a ukázala na Petera já jen vstoupila „Tony je můj táta jak jsem zjistila a on je Peter„ ještě jseme si neřekli jestli jsem oficiálně jeho přítelkyně takže jsem neřekla ty slova můj přítel „jak jsi zjistila že on je tvůj táta?„ zeptala se jako myslí si že ze mě udělá úplnýho debila nebo co? Sakra jsem dcera Génia „fialová borůvka nám dala slova po kterých jsme se rozhodli jít na DNA testy a DNA testy to vše potvrdily„ řekla jsem a po pomyšlení na něho mi mnou projela husí kůže nenávidím ho za to že málem zabil Petera nebo spíš on to udělat ale pak jsme je všechny dostali zpět „ou„ řekla na to jen „a už u něho i bydlím a chci tam zůstat„ řekla jsem „tak to ne!„ rozkřikla se já se jen podívala na tátu pohledem „ZACHRAŇMĚ„ „ale jo„ řekla jsem „vypadněte z mýho domu„ řekla najednou takže první chce abych tam zůstala a teď nás vyhazuje a taky tak udělala vyhodila náz domu a my stáli přede dveřmi „zajímavej pokec„ řekla jsem a pak jsem jen šla domů a Peter taky samozřejmě jsme se rozloučili chtěli jsme si dát na rozloučenou i pusu protože to je normální ale táta na nás tak koukal že by pak někoho z nás zavraždil takže jsme se jen obejmuli.