Kino

352 19 1
                                    

Pecka!, začne nám oběma blikat mirákulum a když už se chystám odejít, kocour mě zastaví a ptá se: ,,Co kdybychom se někde za rohem znovu transformovali a někam zašli?", ,,to jako kam?" docela překvapeně se zeptám, ale kocour jen kývne hlavou a odběhne za komín. Já si tedy stoupnu z druhé strany, a detransformuji se. Pak své hladové Tikki hodím sušenku s čokoládovými kousky, počkám, až zklidní svůj hlad a pak se zase transformuji.
   Kocour už na mě čeká....,,pojď", popadne mě za ruku a někam mě táhne. ,,Šla bych i sama" prsknu, když mne konečně pustí a třu si své bolavé zápěstí. ,,Tak promiň, ale stihli jsme to tak tak", až teprve teď si uvědomím, že stojíme před kinem.
   ,,Fakt?, kino?!", ,,jasně, ale vybral jsem skvělej film broučku", mrkne na mě s pobaveným úšklebkem. Než stihnu něco poznamenat, přeruší mě vůně popcornu. ,,Takže, jeden obří slaný popcorn a dvě coly, prosím"vyhrkne kocour na překvapenou paní. ,,Jak víš, že mám radši slanej?", ,,to je přeci jasný breberko". Opravdu?, opravdu se mnou musí flirtovat v každé chvíli?
   Šli jsme na nějakou romanťárnu, no jak jinak. V tom filmu ta dívka pořád odmítala nějakého kluka, který do ní byl zamilovaný, ale pak se jí začal líbit taky...,,To mi úplně připomíná nás, breberko", řekne kocour a "nenápadně" mi dá ruku kolem ramen. Počkat!, proč sakra neprotestuju?!, to se mi to snad líbí?!, neee, to ne. Jen nechci ublížit kocourovi. Kocour je překvapený, že nemám nic proti a začne vrnět, dělám, jakože to neslyším, ale mám co dělat, abych nevybuchla smíchy...

Je to sice krátká kapitola, ale to jen proto, že v tom kině se ještě něco menšího odehraje a chci to zase nechat na příště:)<3

After you...Kde žijí příběhy. Začni objevovat