After you...

Před vším Tě ochráním, Má dámo!

Adrien zabouchl dveře od balkonu a vedl mě na postel. Pak vzal notebook, ,,tak co pustíme?", optal se, ,,nevím, vyber ty", odvětila jsem, Adrien jen přikývl a něco pustil.

Na co jste jako mysleli?, vy čuňátka!

Už podle začátku jsem poznala, že to je horor. Bože jak já ze srdce nesnáším horory...,,horor ne, prosím", musím znít jako malý dítě, ale opravdu se bojím, ,,neboj se, jsou to jen filmy, navíc Tě před vším ochráním, Má dámo", řekl s úsměvem a věnoval mi malý polibek na tvář. ,,Má dámo", už mi neřekl docela dlouho, takže ve mně tahle přezdívka vyvolala krásný pocit, nad kterým jsem se musela pousmát. Oba jsme přemístili svůj zrak na obrazovku a sledovali, jak jde dívka sama lesem.

Dívka jde sama lesem, najednou, zpoza stromu, vyleze starý, šedivý muž a dívku znásilní. Když se uspokojí, vezme sekeru a usekne dívce hlavu, všude je spousta krve.

Začala jsem se klepat a namáčkla jsem se na Adriena, jak to jen šlo. Adrien se uchechtl, ale objal mě a pevně mě k sobě přitiskl. ,,Neměla ses na to asi koukat, jsi úplně vyděšená", řekne tiše a zmáčkne mě ještě silněji.
Já jsem se už ale nezmohla na odpověď, protože jsem díky pocitu bezpečí usnula.

,,Nesahejte na mě, prosím, nesahejte na mě, ne!", s výkřikem jsem se zvedla a začaly mi samy od sebe téct slzy. Adrien se vylekaně zvedl taky a začal se vyptávat, co se stalo. ,,Já...já...on na mě sahal..a...", koktala jsem vyděšeně, ,,to byl sen, Marinette, byl to sen, nic se neděje", začal mě uklidňovat a pak mě objal.

   Ráno jsem se vzbudila a zasmála se, když jsem viděla Adrienovy ruce okolo mého pasu. Najednou mi zazvonil mobil a já rychle odcupitala z místnosti, aby Adriena nevzbudil. Byla to moje milovaná kamarádka Sofie! Už dlouho jsme se neviděly a hrozně mi chyběla. ,,Hele, nechceš ke mně dnes přijet?, chybíš mi", řekla a já podle hlasu poznala, že se usmívá, ,,jasně!, už se moc těším, tak v kolik?", odpověděla jsem bez váhání, ,,fajn, tak o půl páté?", ,,dobře, 16:30 jsem tam".

   Zmáčkla jsem červené tlačítko, znamenající ukončení hovoru a culila se jako prasklej chleba. Adrien vylezl z pokoje a tázavě se na mě podíval, ,,teď mi volala jedna moje kamarádka, kterou jsem dlouho neviděla a domluvily jsme se, že k ní dneska v 16:30 přijedu", vychrlila jsem na něj ve zkratce vše, co se právě odehrálo. ,,Takže mě dneska necháš samotnýho?", řekne a udělá roztomilý obličej, ,,ano, dnes to budeš muset zvládnout"...

   Už se blížila čtvrtá hodina a já se začala chystat. Vzala jsem si na sebe uplé, bílé tričko a riflové kraťasy. Dala jsem si trochu korektoru, řasenku a lesk. 16:10 jsem vyrazila z domu a šla na autobusovou zastávku, kde jsem nastoupila do svého autobusu. Autobus mě zavezl o pět zastávek dál, kde jsem vystoupila a vydala se směrem k Sofiinu domu. Sofiin dům je za takovým menším lesíkem, kterým jsem musela projít a díky tomu úžasnému hororu jsem se bála víc, než kdy dřív.
 
    Už jsem byla skoro na konci, něčí silné paže mě chytily a zatáhly někam pryč. Když jsem se dotyčné osobě podívala do očí, chtěla jsem zakřičet, ale zakryl mi pusu dlaní a pak mě táhl někam pryč. Byla jsem v koncích, brečela jsem a strašně se bála.

   Když mě muž někam dotáhl, pustil mě a já se rozběhla a začala křičet, on mě však okamžitě chytil, ,,nepokoušej se utýct, je to marný! Jo a křič si jak chceš, tady nikdo není..." Nemohla jsem dělat nic, zády mě přimáčkl na svůj hrudník a začal mne osahávat. Už po druhé jsem chtěla zemřít, tak moc! Slzy mi tekly a já jen naříkala, snažila jsem se bránit, ale nešlo to. Když už ho nebavilo mě ničit takhle, povalil mě na zem a začal si sundávat kalhoty. Chtělo se mi tak strašně zvracet...

   Najednou se tam objevil kocour a toho muže brutálně zmlátil. Pak mě vzal do náručí a utíkal se mnou pryč...
,,Nevím, co bych bez tebe dělala Adri...totiž kocoure", vzlykala jsem mu do ramene a on mě stiskl ještě pevněji.

   :o
  
   Další kapitolaaa❤️✨

   ig, kde najdete vše ohledně knížky: books_are._life_

   Love ya👋🏻❤️‍🔥