After you...

Maminka...

   ,,Otče..."
   ,,Já vím Adriene, nevíš co říct, ale musím ti říct ještě něco", řekl Gabriel a na chvíli se odmlčel, ,,jsem Lišaj, to já jsem ten, proti komu s beruškou bojujete...tedy bojovali jste tak dlouho. Vše jsem to dělal pro tvou matku, spojením mirákulí můžeš mít jakékoli přání a já...já chtěl oživit tvou matku."
   Stál jsem tam a měl pocit, že mi po dnešku selže srdce.

Můj otec, matka, Marinette, já, tohle...
  
Nechápal jsem to, zamotala se mi hlava a najednou se mi zatmělo před očima. Ztratil jsem kontrolu nad vším.

,,Mami?", řekl jsem s překvapením, dnes už po druhé, ,,Adriene!", rezběhla se ke mně a objala mě, po tak dlouhé době jsem cítil její jemně malinovou vůni. ,,Mami, co...jak...", snažil jsem se poskládat srozumitelnou větu, ale dělalo mi to dost velký problém. ,,Je to jen na chvíli Adriene, ale potřebuji ti něco říct...", počkej, ty nejsi opravdová?, jsem mrtvý?",musel jsem znít dost zmateně. ,,Zlato nejsi, jen jsem se na chviličku dostala do tvé mysli. Teď je ale něco důležitějšího, já totiž nejsem mrtvá, jen bych to nazvala takovým neprobuditelným spánkem, ty jsi ale celou dobu dokázal žít i beze mě, jenže ta Margharette...", ,,Marinette", opravil jsem ji, ale byla to v tuhle chvíli asi ta nejhloupější věc, co jsem udělal, ,,dobře, Marinette", řekla se smutným úsměvem, ,,ta Marinette je pro tebe strašně moc důležitá", ,,ale ty jsi pro mě taky strašně důležitá mami", řekl jsem s očima plnýma slz. ,,Adriene já vím, ale já už se stejně nikdy neprobudím", chvíli se odmlčela...,,Musíš spojit mirákula Berušky a Kocoura a vyměnit můj život za ten její"...

   ,,Adriene, Adriene!, synku můj!", uslyšel jsem zoufalý hlas svého otce, ,,pane bože děkuju ti, Adriene jsi v pořádku?", ,,jsem tati", řekl jsem zamyšleně, ,,mluvil jsem s maminkou..."

   ig, kde najdete vše ohledně knížky: books_are._life_ ❤️