"Něco ti řeknu, Reggie," spustil James, když po hodině létání konečně přistáli na zemi a rozešli se zpátky směrem ke hradu.
"Poslouchám," odtušil Regulus, zatímco si z čela setřel kapky potu.
"No, víš, abych byl upřímnej, vždycky jsem tě odsuzoval, už jenom proto, že jsi chodil do Zmijozelu a nebo kvůli tomu, co o tobě říkal Tichošlápek," začal James a Regulus se na něj zaraženě podíval.
Nic takového ani v nejmenším nečekal a netušil, co z Jamese vypadne.
"Ale... Dospěl jsem k názoru, že možná nejsi až tak špatnej," dokončil Nebelvír a chvíli to vypadalo, že chce ještě něco dodat, ale nakonec už nic neříkal.
Regulus tázavě nadzvednul obočí. "Hm. Díky asi? Ty možná taky nejseš až tak špatnej. I když seš Nebelvír s příliš velkým egem a s... Posedlostí Evansovou," vydechnul a hned potom, co z pusy vypustil poslední dvě slova, jich zalitoval.
"Hm," napodobil Reguluse James, "tím posledním bych si nebyl tak jistej. Teda - já si tím nejsem tak jistej," zamumlal Nebelvír, čímž Reguluse dokonale zmátl.
Nechápal, proč mu to Potter vůbec říká. Vždyť měl určitě lepší lidi, kterým se mohl svěřit.
"Ale vždyť jsi po mně ještě před nějakou dobou chtěl, abych našel způsob, jak jí přivést k tobě. A neříkal jsi snad celých pět let, že v životě nebudeš chtít nikoho jinýho, protože s Evansovou prostě patříte k sobě?" Odtušil Zmijozel a upřel na Pottera zkoumavý pohled.
Ten Potter úšklebek sem - úšklebek tam, který ho před několika desítkami minut zachránil před pádem z koštěte někam zmizel a nahradil ho někdo úplně jiný. Regulus v duchu uvažoval nad tím, kolik Jamesových stránek ještě neodhalil.
"Chtěl. A říkal," vypadlo z Jamese a zastavil se na půl cesty ke hradu. "Ale dostal jsem se do takový ošemetný situace," pokrčil rameny a zamyšleně si prohrábnul vlasy.
Regulus udělal krok k němu a zadíval se na něj. Netušil, co hodlá udělat, ale doufal, že mozek ho zastaví před nějakou hloupostí.
"Do jaký? Snad se neobjevil ještě někdo, kdo snad může Evansové konkurovat?" Díval se Nebelvírovi upřeně do očí a napůl si přál, aby Potter přikývnul a napůl nadával sám sobě - vždyť co to dělá? Odkdy má takové sebevědomí? A vůbec, celé je to proti jeho chápání, každopádně nějaká jeho zrádcovská část s tím nehodlala přestávat.
"Uhm," zamumlal Nebelvír vykolejeně a bezděčně těknul pohledem na Regulusovi rty, které se nacházely jen pár centimetrů od jeho obličeje.
"Nevím," řekl nakonec a od Zmijozela o krok ustoupil, "víš co? Zapomeň na to," zamumlal a bylo po všem.
Celou cestu do hradu šli mlčky, každý ponořený ve vlastních myšlenkách, Regulus pořád napůl omámený z Jamesovi nezvyklé blízkosti.
Když došli k velkému schodišti, po kterém James musel nahoru a Regulus dolů, Nebelvír roztěkaně zamumlal něco na pozdrav a začal se šinout do schodů.
Regulus se za ním chvíli zmateně díval, ale potom odvrátil pohled a vydal se po schodišti dolů ke své společence.
Vlastně ani nechápal, proč s ním Potter tu konverzaci začal. Nakonec ale došel k názoru, že se třeba ještě někdy odhodlá a vezme odvahu k tomu, aby mu to řekl celé.
A pak taky nechápal, co se tak ze vteřiny na vteřinu s Potterem stalo, nicméně si řekl, že nad tím začne přemýšlet až potom, co si dopřeje teplou sprchu.
To mu ale nebylo dopřáno, protože jakmile vešel do společenky, zavěsila se do něj Narcissa a hned ho táhla do ložnice.
Ze dveří právě vycházel Evan a Regulus znovu pocítil ten známý, šimravý pocit v žaludku.
Evana ani nepřekvapilo, že vidí Narcissu v chlapecké části a tak nad tím jenom pokrčil rameny a s tím, že se uvidí všichni tři na večeři, sešel dolů do společenky.
Narcissa natlačila Reguluse do židle a stoupla si před něj tak, aby mu viděla do očí.
"Připadám si jako u výslechu," zamumlal otráveně Zmijozel a čekal, co z jeho sestřenice vypadne.
"Potřebuju se tě na něco osobního zeptat," odvětila blondýnka.
"Takže je to výslech," uchechtnul se Regulus, ale začal být trošku nervózní.
"Je mi to trošku blbý, ale prostě se na to musím zeptat... Jenom bych ti ještě předem chtěla říct, že ať odpovíš jakkoliv, mezi náma to nic nemění a pořád budeš můj nejoblíbenější bratranec."
Zmijozelovi začínalo docházet, kam se rozhovor s největší pravděpodobností bude stáčet a křečovitě se mu sevřel žaludek.
"Takže, ze všeho nejdřív se ti musím přiznat a... Omluvit. Našla jsem ten dopis, kterej jsi měl položenej na stole. Hledala jsem tě tady a všimla si ho. Nakonec jsem ho musela přečíst, protože - přece mě znáš, zvědavost mi nedala," Cissa vypadala opravdu provinile a Regulus na vteřinu smířlivě přivřel oči.
Narcissa teda všechno ví. Fajn. Je to v pohodě. Aspoň mu někdo pomůže. Stejně by jí to dřív nebo později řekl.
Jistě, byl naštvaný, že si bez dovolení četla něco tak osobního, (Regulus při pomyšlení na ten dopis zrudnul) ale teď už s tím nic dělat nemohl. A navíc bude docela uvolňující si o tom s někým promluvit.
"A na co ses teda chtěla zeptat?" Vydechl nakonec a když Narcissa pochopila, že jí Regulus odpustil, tiše se zeptala;
"Regu, ty jsi gay?"
Regulus si křečovitě prohrábnul vlasy, ale potom pomalu přikývnul. Nemělo nejmenší cenu zatloukat. Byl si jistý, že Narcissa to stejně tušila už předtím.
Narcissino hlasité; "já to věděla!" mu to potvrdilo a o pár vteřin později ho už sestřenice drtila v objetí.
Když se konečně odtáhla, provokativně na něj mrkla. "A líbí se ti Potter, že jo?"
"Hmfp," Reg něco neurčitě zamumlal, ale nakonec poraženě přikývnul.
"To jsem taky věděla, zlato. Ale co s tím budeme dělat? Je to fakt kus, máš dobrej vkus, to se musí nechat. Nemůžeme ho ale nechat, aby se mu přece jenom nakonec povedlo sbalit tu nánu Evansovou! Musíš o něj začít bojovat, Reggie!"
"Neříkej mi Reggie, tak mi říká James," zamumlal tiše a Narcissa se sama pro sebe usmála. Ještě z Reguluse vydolovat, o co se pokoušel tím dopisem a nějak to půjde.
Narcissa se konečně dozvídá vlastně všechno a začíná patřit mezi moje nejvíc top postavy :)
Mimochodem moc vám přeju ještě hezkej zbytek dne/noci, ať se vám všechno vyvede :D
Věřím, že ať vás čeká cokoliv, tak to zvládnete!❤️
Mar
ČTEŠ
Všechny hvězdy nebe | 𝗝𝗘𝗚𝗨𝗟𝗨𝗦 ✓
أدب الهواة𝗝𝗔𝗠𝗘𝗦 𝗣𝗢𝗧𝗧𝗘𝗥, 𝗥𝗘𝗚𝗨𝗟𝗨𝗦 𝗕𝗟𝗔𝗖𝗞 𝗙𝗙 Reguluse Blacka by v životě nenapadlo, že se sblíží s někým, jako je James Potter. Jamesova existence mu byla upřímně ukradená až do doby, než společně se Siriusem třicátého prvního července s...
