Všechny hvězdy nebe | 𝗝𝗘𝗚𝗨𝗟𝗨𝗦 ✓

XV. 𝗞𝗔𝗣𝗜𝗧𝗢𝗟𝗔 | tak můj bratr, jo?

Rudovlasá nebelvírka rozčileně roztrhla  dopis, který jí právě předal nějaký prvák, vejpůl. Ani se neobtěžovala ho číst, protože poznala písmo, kterým byl napsaný.

Bylo úplně stejné, jako u dopisu, který od neznámého pisatele (Lily ovšem byla přesvědčená, že se jedná o Pottera) dostala před několika týdny.

Roztrhnutý dopis strčila na hromadu pergamenů, které měla pod stolem a které tam čekaly na to, že je dřív nebo později jedna z obyvatelek ložnice vyhodí.

"Že mu to za to stojí..." zamumlala s protočením očí rudovláska a za pár minut si na dopis už ani nevzpomněla.

Jeho opravdový pisatel ale žil v mylném dojmu, že ho Evansová přečetla a dřív nebo později si Jamesovým dobrých stránek všimne.

...

Oknem do chlapecké části věže svítily poslední paprsky zapadajícího slunce, když se James Potter zhluboka nadechnul a otočil se na svého nejlepšího kamaráda.

Sirius zrovna zaujatě pozoroval něčí jméno na Pobertově plánku a James se ani nemusel ptát čí, protože mu bylo jasné, že je Marlenino.

Vzpomněl si na minulý rok, kdy takhle u plánku sedával každý večer on a sledoval Lilyino jméno. Kéž by to pořád bylo tak jednoduché...

Přisednul si k Siriusovi na postel a odkašlal si. Sirius se na něj otočil a potom znovu očima zabloudil na plánek.

"Ehm, Tichošlápku? Můžu s tebou mluvit?"

Black s povzdechem složil plánek, sednul si do tureckého sedu a otočil se na Jamese.

"Můžeš."

Nebelvír si dodal odvahu tím, že si jeho typickým způsobem prohrábnul rozcuchané vlasy. Chtěl Siriusuvi tak nějak vyklopit to, co se mu poslední dobou honilo hlavou. Věděl, že jeho nejlepší kamarád to pochopí. Nebo v to alespoň doufal.

"No... Takže jenom... Jsem se chtěl zeptat..." James se zadrhával a Sirius nadzvednul obočí.

"Leze to z tebe jak z chlupatý deky, kámo," poznamenal, ale nechal Jamese, aby se vymáčknul.

"Co se ti líbí na holkách?"

Sirius překvapeně vykulil oči a přejel po Jamesovi zkoumavým pohledem.

"Je toho víc. Obličej, to, jak voní, postava... Nejvíc ale záleží na tom, jak ta holka vypadá jako celek a jak se chová, chápeš," pokrčil Black rameny.

"Uhm," neurčitě kývnul James a musel se zamyslet nad tím, co Sirius říkal. Měl vlastně pravdu.

Třeba Lily má hezké vlasy. I obličej... Lily je hezká. Přesto si James musel připustit, že povahově jí vlastně skoro nezná. Celé ty roky byl zakoukaný do ideálu, který si vytvořil. Ale byla Lily opravdu taková?

Myšlenky mu zabloudily k Regulusovi. Regulus je hezký. A dokáže být i milý, když chce. Jde mu Famfrpál. Zbožňuje vlastně všechno s ním spojené, stejně jako on, není to Zmijozel jako Zmijozel...

"Díky," zamumlal Nebelvír nakonec a Sirius tázavě naklonil hlavu. "Všechno v pohodě? Nechceš si o něčem promluvit...?"

James po chvíli přemýšlení přikývnul. Chtěl si promluvit.

"Nemyslíš, že i kluci jsou hezký?" Nadhodil najednou se srdcem až v krku. Sirius se zakuckal.

"Teda... Já si to myslím," zamumlal James nakonec a Siriusovi to docvaklo.

"Takže ty - ty jsi - ?"

"Líbí se mi i holky. Nejspíš," přerušil ho James a Sirius na něj vědoucně zamrkal a následně ho poplácal po rameni. To bylo pro Jamese znamení, že Sirius je s tím v pohodě.

"Takže Evansová má pořád šanci, že jí jednoho krásnýho dne sbalíš a budete spolu žít šťastně až do smrti?" Zasmál se Black, ale James jenom pokrčil rameny.

Sirius ho chvíli zamyšleně pozoroval a potom mu zajiskřilo v očích; "takže ono nejde jenom o Evansovou!"

Když James nic neříkal, Sirius se nevzdal a pokračoval; "je tu snad někdo další? Počkej, nech mě hádat - je to kluk! Nutně prahnu po odpovědi... Komu se pro Merlina podařilo pomotat Jamesovi Potterovi hlavu víc, než jí pomotala Evansová?!"

James se musel nad Sirisuem uchechtnout a v duchu byl rád, že se nespletl a že Sirius ho neodstrčil. Zatím.

Netušil, jestli je dobrý nápad říct mu, že jde o Reguluse. Přece jenom to byl Siriusův jediný bratr... 

James nevěděl, jak Sirius zareaguje, přesto se rozhodnul, že to riskne. Bylo mu totiž jasné, že Sirius mu stejně tak či tak nedá pokoj do té doby, než to nezjistí.

Vydechnul a smířený s tím, že Sirius možná bude mít chuť ho něčím pořádně majznout po hlavě, odpověděl;

"Přiznávám se, máš pravdu," zasmál se a Sirius našpulil pusu. "Já mám přece vždycky pravdu."

"A teď mě prosím neukamenuj, ale..." James se v duchu připravoval na nejhorší.

"Regulus. Je to Regulus."

Kdyby nešlo o tak vážnou situaci, James by nad Siriusovým zmateným výrazem vyprsknul smíchy.

Když se po několika vteřinách Black vzpamatoval, vypadlo z něj nevěřícné "Co?"

Chytač pokrčil rameny. "Prostě já - zatraceně Siriusi, nemůžu za to, jo?! Nechci... Teda vlastně chci, ale nevím jestli -"

Sirius se zadíval z okna a potom stočil svůj pohled zpátky na Jamese. Vypadal opravdu zoufale a... Provinile. Jako kdyby snad za to, že ho přitahuje jeho bratr, mohl.

"Tak můj bratr, jo?" Ozval se po chvíli s malým úsměvem na rtech. "Dvanácteráku já jsem s tím v pohodě," pokrčil rameny. "Nemám důvod nebýt."

James si v duchu pořádně oddechnul. Nevěděl, co by dělal, kdyby to Sirius nepřijal.

"Chápu to a respektuju to. Dělej si co chceš. Regulus je tvůj. Máš moje svolení," poslal mu vzdušný polibek a s úšklebkem ignoroval Jamesův vztyčený prostředníček.

"Jo a když už jsme u toho, taky bys mu nemusel zlomit srdce. Regulus si to nezaslouží a navíc bys pak měl co dělat se mnou," pronesl Sirius a Jamesovi došlo, že tohle myslí asi opravdu vážně.

Siriusovi nejspíš záleželo na Regulusovi víc, než by si byl ochotný přiznat.  A samozřejmě neměl v plánu srdce lámat nikomu.

James si nemohl pomoct, ale prostě musel Siriuse obejmout. Toho to ani nepřekvapilo, bylo totiž všeobecně známé, že James Potter je citlivka.

"Děkuju brácho," zamumal mu do ramene.

"Vždycky."

Po několika dalších minutách se zvednul a s tím, že se jde projít, Siriuse opustil.

Když nad tím přemýšlel teď, vlastně mu přišlo trochu hloupé, že se toho tak obával. Na druhou stranu ale věděl, jak nepředvídatelný Sirius je.

Ve společence zahlédnul Lily a samotného ho překvapilo, když si uvědomil, že je mu najednou docela lhostejná.

Lhal by ale, kdyby tvrdil, že ho malinko nepíchlo u srdce, když si vzpomněl na svoje mladší já, kterému každý den s naprosto kamenným výrazem lámala srdce a jak kvůli tomu několikrát brečel.

Ale co se stalo se už nezmění a navíc mu začínalo docházet, že z Evansové se pomalu začíná stávat minulost - jeho srdce totiž začalo patřit někomu jinému.

Nevím jak vy, ale já úplně miluju Jamesův a Siriusův friendshiip! :D
Jinak v další kapitole budou dva opilí Blackové, tak se můžete těšit xD

mar