Všechny hvězdy nebe | 𝗝𝗘𝗚𝗨𝗟𝗨𝗦 ✓

𝗘𝗣𝗜𝗟𝗢𝗚 | všechny hvězdy nebe

Dvě postavy ležící na malé dece uprostřed Astronomické věže mlčky hleděly na stovky hvězd rozprostírající se nad nimi.

Ještě před několika málo měsíci tady Regulus koukal na hvězdy se svým bratrem a neměl ponětí, co se stane v budoucnu.

A teď byl tady. Vedle člověka, kterého před rokem nemohl vystát a nedokázal pochopit.

S úsměvem se posunul blíž k Jamesovi a ten spokojeně zamručel.

"Ty, Reggie přemýšlel jsi někdy nad tím, co by se stalo, kdybys nikdy nezdrhnul společně se Siriusem?" Ozval se Nebelvír najednou.

Regulus se zaraženě zamyslel. Nikdy nad tím vlastně nepřemýšlel, ale jedno věděl jistě - nebylo by to správné rozhodnutí.

"Nejspíš bych se doteď snažil hrát toho dokonalého syna a udělal všechno, co by mi matka řekla..." Při tom pomyšlení se mu udělalo špatně od žaludku. Bylo jasné, že matka doufala, že se přidá k Voldemortovi.

"Rozhodně bych tady teď s tebou neležel. Nejspíš bych už dávno byl zasnoubenej s Alectou Carrowovou a to, že se mi líbí kluci, dusil někde hluboko v sobě... No, rozhodně by to nebyl život, kterej bych chtěl žít."

Možná bych vůbec žít nechtěl, problesklo mu hlavou.

"Já bych možná přece jenom nakonec sbalil Lily. Určitě by pookřála," plácnul James a Regulus se zamračil. Představa Jamese s někým jiným se mu více než  nezamlouvala.

"To je to tvoje ego," prohlásil, aby schoval svoje zamračení, ale James už ho stihnul zaregistrovat.

"Podle mě ses rozhodnul dobře. Tak nějak už si neumím život bez tebe představit, Regu. Ani bych s Lily být nechtěl, kdybych věděl, že můžu být s někým, jako jsi ty."

Regulusovi se na tváři objevil samolibý úsměv.

"Je mi jasný, že pro tvoje ego by to bylo těžký. Nikdo by ti neopakoval, jak jsi skvělej a krásnej. Au," Regulus se s úšklebkem sklonil nad Jamesovu tvář.

"Hej!" James se hraně zamračil a založil si ruce na hrudi.

"Řekl jsem ti už, že jsi roztomilej, když se mračíš?" Provokativně prohodil Regulus a cvrnknul Jamese do nosu.

"Reggieee," protáhnul a mohl se snažit jak chtěl, ale cukajícím koutkům nezabránil.

"Jamieee," opáčil Zmijozel a začal chytači prsty projíždět rozcuchané černé vlasy. Nebelvír uvolněně zavřel oči.

Nakonec se k němu Regulus s úsměvem sklonil a dal mu pusu nejdřív na nos, potom na tvář, ucho a nakonec na pusu.

James polibek okamžitě prohloubil, čímž způsobil, že Regulus měl zase pocit, že mu v břiše létá snad hejno motýlů.

Když se od sebe po několika dlouhých minutách odtáhli, Regulus se uvelebil hlavou na Jamesově hrudi a zase se vrátili k pozorování hvězd.

Za chvíli pohledem našel zářivou hvězdu, kterou s úsměvem prstem ukázal Jamesovi.

Hvězda Regulus se vyjímala přímo nad jejich hlavami a James si nebyl jistý, jestli se mu to jenom nezdálo, ale měl pocit, jako by zářila ze všech nejjasněji.

Vtom oba zaregistrovali stříbrnou šmouhu, která se pořád pohybovala a padala blíž a blíž k zemi.

"Padá hvězda," vydechnul James.

"Jako malýmu mi babička říkala, že padající hvězdu bysme měli chytit a potom jí dát někomu, koho máme rádi," řekl zasněně Regulus a Jamesovi se na tváři při pohledu na něj rozlil rozněžněný úsměv.

"Víš, co bych udělal já?" Zeptal se pořád s tím úsměvem James.

"Chytil pro mě hvězdu?" Regulusovi zajiskřilo v očích.

James ale, pořád s úsměvem, zamumlal;

"Všechny hvězdy nebe."

KONEC.

Chtěla bych vám všem moc poděkovat za čtení tohohle příběhu a za všechny vaše odezvy :D❤️
Doufám, že se vám příběh Jamese a Reggieho líbil a kdoví, třeba se ještě někdy u nějakého dalšího potkáme :)
luv u <3

Marigold