Nehoda [Iwaoi]

To je realita

Jeli jsme domů, já koukal z okna a poslouchal hudbu. Rád se dívám z okna a koukám jak všechno mizí. Najednou jsem ucítil obrovský naráz a najednou tma.

,,Ahoj Oikawo,, ,, dobrý den, tady policie chci se rychle zeptat jste známý od Oikawy Torua?,, ,,No... dá se to tak říct proč? Děje se něco? Kde je?,, ,, Omlouvám se ale pan Oikawa měl nehodu. Jeho rodiče to nepřežili ale on ano. Nemůžeme najít nikoho z rodiny mohl by jste nám pomoct?,, Byl jsem v šoku. ,,N-no Oikawa kromě rodičů nikoho neměl..k-kde je?,, ,,Vezou ho do nemocnice v ##### , pokud nevadí ještě vám zavoláme.,, ,, D-dobře,, ,,nashle,, a dotyčný položil telefon. Položil jsem mobil na komodu a sesunul se k zemi. Najednou přiběhl Suga. ,,Pane bože co se stalo?,, Klekl si přede mě ,, já...v-volala policie...O...Oikawa měl nehodu...,, Slzy mi tekli proudem a já je nemohl zastavit. Sugovi jsem řekl vše co mi řekl ten polda. Se Sugou jsem se vydal do nemocnice. Když jsme se k ní blížili všude byla spousta sanitek a já mezi nimi zahlédl Oikawu. Vezli ho dovnitř. Vypadal hrozně. Všude kolem něj byla krev. Sevřelo se mi hrdlo a slzy tekli jak chtěli.

Když sanitky odjely jsme se konečně mohli dostat dovnitř. Na informacích jsem se na něho zeptal. Jediné co mi řekla je že žije. Prý můžu přijít zítra ale jestli nejsem rodina tak ani zítra. A tak mě donutila odejít. Šel jsem se Sugou zpátky domů. Bylo mi hrozně. Co s ním bude? Je v pořádku? Pustí mě pak za ním? ,, Víš co... já tu u tebe dneska přespím...nechci abys byl po tomhle sám.,, Jen jsem mu na to kývl. Byl jsem rád že tu nebudu sám. Suga udělal něco k jídlu. Nic jsem nesnědl. Neměl jsem na nic chuť. V hlavě jsem měl jenom Oikawu a to jestli je v pořádku.

Ráno když jsem vstal jsem šel dolů a Suga už dělal snídani. Měl jsem hlad a tak jsem to snědl. Najednou mi zazvonil mobil. Neznámé číslo. ,, Prosím? U telefonu Iwaizumi.,, ,, Dobrý den tady policie volám ohledně vašeho přítele Oikawy Torua. Vy jste jeho známý?,, ,,No...jsme nejlepší přátelé od dětství... proč?,, ,, Dobře... normálně by vám o něm nikdo neřekl ani vás k němu nepustil ale teď to vypadá že jste jediný koho má. Projeli jsme jeho mobil a měl tam pouze rodiče, nějakého trenéra a vás. Pokusím se zařídit aby vás k němu v nemocnici pustili pokud chcete.,, ,,To bych byl noc rád,, ,, dobře... můžete se v 12:30 dostavit na policejní stanici?,, ,, Jistě,, ,, dobře děkuji a nashledanou.,, Přišel jsem za Sugou a vše mu řekl.

Už bylo 12:09 a tak jsem se začal chystat a udělal ze sebe člověka. Měl jsem nervy v kýblu a pořád myslel na Oikawu. Já vím že to zrovna nevypadá že ho mám dvakrát v lásce ale já ho mám opravdu hrozně rád. Když jsme spolu sami je to jiné... Vydal jsem se tedy na policejní stanici kde za chvilku za mnou přišel nějaký obtloustlý chlápek. Řekl mi ať jdu za ním a tak jsem tak udělal. Zavedl mě k sobě do kanceláře kde se mě ptal na různé otázky. Ty otázky byli primitivní a řekl že protože Oikawa místo mě nikoho nemá tak se s nemocnicí domluví že ho můžu v pohodě navštěvovat. Jeli jsme spolu do nemocnice kde jsme všechno vyřídili. A oni mi konečně řekli jak na tom Oikawa je. Prý žije a bude v pořadu jenže neví kdy se přesně probudí. Zřejmě by měl spát jen pár dní. Zavedli mě za ním. Když ta sestřička otevřela dveře od jeho pokoje tak mi ukápla slza. Měl zlomenou nohu, ruku a po celém těle měl modřiny a velice ošklivé odřeniny. Řekli mi že teď bych tady neměl být a že můžu přijít zítra. Když jsem stál před nemocnicí tak se mi vybavil ten můj sen. Vypadalo to naprosto štěně. Proč se zrovna tenhle sen musel stát skutečností?

Šel jsem domů a hned na to mi volal Suga.

,,Ahoj,,

,,Ahoj...tak co jak to dopadlo?,,

,, Můžu za ním chodit každý den.
Jenže když jsem ho viděl...
zlomená ruka, noha a po celém
těle modřiny a odřeniny...a byl bílí jak stěna...,,

,,Neboj se... určitě se z toho dostane,,

,,To taky doufám...
Prý neví kdy přesně se probudí ale zřejmě by to mělo trvat jen pár dní.,,

,,No vidíš...zanedlouho se probudí... uvidíš... jdeš za ním zítra po škole?,,

,,Jo...stihnu tom tam zrovna když začnou návštěvní hodiny... takže tam budu moct u něho být...,,

,, Dobře...tak jo...hele promiň ale já už musím...tak se měj a opatruj se..,,

,, Dobré tak ahoj a pozdravuj doma,,

,,Ty taky ahoj,,

Za chvíli přišla máma z práce. Taky jsem jí všechno oznámil a ona mi povolila chodit za Oikawou. Moje máma byla vždy chápavá a velmi milá a Oikawu má moc ráda takže neměla žádný problém... právě naopak. Nakonec jsem si dal sprchu a šel spát.