Nehoda [Iwaoi]

Doufám...

Ráno jsem neochotně vstal z postele a mířil si to do koupelny. Moc jsem toho nenapsal a taky že to na mě bylo znát... hlavně ty krásně viditelné kruhy pod očima. Nějak jsem se upravil, umyl a šel dolů do kuchyně. Vzal jsem si jen rychle jogurt, sebral batoh a vyrazil do školy.

Škola se táhla strašně dlouho...neboli jako obvykle jen mě to tak připadalo. Dostali jsme hromadu úkolů a po škole jsem si to hned mířil do nemocnice. Ohlásil jsem se a řekl za kým jdu. Nějaká sestřička mě zavedla k nějakým dveřím. ,,Pana Oikawu jsme převezli sem... máte čas do půl osmé pak návštěvní hodiny končí... zatím se neprobudil ale jestli by se něco změnilo v době kdy tu nebudete můžete mi pak jak budete odcházet nechat své telefonní číslo a když tak bych vám zavolala.,, ,,To by jste byla moc hodná.,, Jen kývla hlavou a odešla. Oikawa vypadal pořád stejně... sádry, obvazy, odřeniny, modřiny a byl bílí jak stěna. Šel mi z toho mráz po zádech. K jeho posteli jsem si dal židli na kterou jsem si následně sesnul, vytáhl učebnice a učil se. Je tady klid takže se tu můžu v pohodě učit a můžu být blízko Oikawy. Jen doufám že se brzo probudí a uzdraví.

Po asi hodině mě vytáhla ta sestřička na chodbu a řekla mi jak na tom Oikawa celkově je...kdy by se měl zhruba vzbudit...a za jak dlouho uzdravit. Vzbudit by se měl do tří dnů ale i tak si ho tu nechají. Docela mě uklidnila že za takovou chvilku se to s ním pomalu lepší a že bude v pořádku. Ale zaskočila mě jedna věc. Kdyby spal mnohem dýl tak by to pro něho nemuselo být dobré ale i tak by se to pak vyřešilo.

Byl jsem tam do půl osmé a pak šel k informacím za tou sestřičkou a nechal jí tam své číslo. Pak jsem vyrazil domů kde mě už čekala moje máma. ,,Ahoj zlato...tak co?...,, ,,Ahoj...jde to...a co se týče Oikawy měl by se do tří dnů vzbudit...pokud nevadí tak za ním tam budu vždy takhle chodit...,, ,, Jasně že nevadí...ale každé ráno ti tu nechám nějaké peníze na jídlo... musíš jíst a hlavně spát... vypadáš unaveně...na stole máš večeři, běž se pak osprchovat a spát jo?,, ,, Dobře,, máma šla už spát protože ráno velmi brzo vstává. Já udělal co řekla a taky šel spát.

Druhý den ráno se mi vstávalo zas o něco hůř. Nějak jsem se upravil a vyrazil do školy. Celou dobu mě holky otravovali s tím kde je Oikawa. Když jsem to už nevydržel tak jsem jim řekl že je v nemocnici. Kdyby ho opravdu milovali tak by se na něj ptali se slzama v očích a chtěli by za ním jenže ony jen pokrčili rameny a odešli. Svině jedny. Já ho narozdíl od nich mám opravdu rád...dal bych za něj život kdybych měl... upřímně bych radši na té nemocniční posteli byl já než tam vidět ležet jeho.

Po škole jsem šel zase do nemocnice a jako vždy mě sestřička zavedla k jeho pokoji a já vešel dovnitř. Pár modřin a škrábanců se mu zlepšilo... alespoň něco. Prý se zatím vůbec nepohl...nic. Dělá mi to starosti ale věřím tomu že se brzo probudí. Asi do pěti jsem se učil ale už mě to opravdu nebavilo. Opřel jsem si hlavu o Oikawovu postel a koukal na jeho nehybnou tvář. Chybí mi ten jeho zářivý úsměv...to jaký je...i když je jaký je tak ho...tak ho i tak miluju. ... konečně jsem si to dokázal přiznat... Chybí mi. Ale až se probudí...kam půjde? Ano sice už může bydlet sám ale měl by na něj pak dávat někdo pozor. Možná půjde k nám. Vzal jsem do svých ruk tu jeho a jen se na něj koukal. Pak už jsem musel jít. Když jsem přišel domů tak na jídelním stole byl lístek.

,,Ahoj zlato dneska a ani zítra mě nečekej. Kdyby něco tak piš ale nevím jestli ti budu moct odepsat. Večeře je v lednici a jídlo na zítra si udělej sám. -s láskou máma,,

Ohřál jsem si jídlo a pustil si film. Když v tom mi někdo napsal. Suga.

Suga:
Ahoj tak co jak se máš?

Me:
Jo ujde to

Suga:
A co Oikawa?
Jak to s ním vypadá?

Me:
No zatím se pořád neprobudil
Ale vypadá trošku líp
Ale... chybí mi..

Suga:
To věřím
Neboj za chvilku bude v cajku
Uvidíš...
Vím že za ním každý den chodíš
ale nechtěl bys zítra do kavárny pokecat?
Třeba jen na hoďku a já tě pak hodím do nemocnice...

Me:
Tak jo
Já už musím tak zatím
Zítra se uvidíme
A v kolik vůbec?

Suga:
V 14:30?

Me:
Ok tak ahoj

Suga:
Tak papá

Po jídle jsem se umyl a šel spát.