Paprsky slunce ozařovaly celý můj pokoj. Venku bylo slyšet jak zpívají ptáci. Ležela jsem s nohami přes celou postel, ještě do té doby než můj močový měchýř dal vědět, že je přeplněný k prasknutí. Vyhoupla jsem se na nohy a došla si na toaletu, do lednice pro něco k snídani a zpět ke mně do pokoje. Otevřela jsem šatník a chvíli do něj pouze bezcílně hleděla. Oblékla jsem si běžeckou podprsenku společně s leginami, jež byly také určeny na běhání - ovšem já nikdy mimo tělocviku ve škole běhat nebyla. Svůj sportovní outfit jsem zakončila černým roztrženým trikem po mém otci. Lehla jsem si zpět do své postele a vzala si telefon. Měla jsem tam pár notifikací z Instagramu a Messengeru, a pak ještě SMSku od mámy. Dnes nestíhám, vezmi si peníze a jeď na nákupu. Co nakoupit máš na kuchyňské lince. Matthew má trénink přijede až večer.
Typický. Moje máma by dokázala mému bratrovi sežrat návnadu i s navijákem. Ostatně jako vždycky. Matthew používá hodně hloupé výmluvy jak se dostat z dohledu naší mámy - třeba jako trénink za školní družstvo během letních prázdnin - ovšem zřejmě, když mu máma věří proč by nemohl. Mám mamku ráda, ale Matthowi sežere každou lež a výmluvu. Zakroutila jsem hlavou a nákupní seznam si dala do peněženky. Vyšla jsem z kuchyně přímo do předsíně. Nasadila jsem si boty a z věšáku nad botníkem jsem si vzala klíče od domova a od dveří. Nejbližší obchod, kde jsem mohla provést větší nákup, byl od našeho domu vzdálený kolem 45 kilometrů. Plně jsem se soustředila na cestu, byla jsem furt čerstvý řidič, který teprve před měsícem dostal svůj řidičský průkaz. Ovšem ani tohle nebyl důvod proč by mi nehrály basy přes celé auto.
