4.

341 39 5
                                    

Zítra bych toho mohla napsat víc protože půjdu do nemocnice na kontrolu a nepůjdu ani do školy. A jak všichni víme tak v nemocnicich se čeká hrozně dlouho.😂 No uvidíme.

Atsumu byl ještě pořád v bezvědomí. Ani se nedivím. Pohladil jsem ho po vlasech a on jen zavrtěl ouškama. Byl tak roztomilý a to že mě příjde něco roztomilé je trochu divné. Zatřásl jsem hlavou a dal ho pozoroval. Zapl jsem si potichu televizi a seděl u gauče.

Když jsem se probral slyšel jsem zvuky. Pomalu jsem otevřel oči a uviděl zapnutou televizi. Zapl jsem si televizi? Pomalu jsem si sedl a uviděl Omiho. "Omi?" řekl jsem nechápavě. "Už jsi vzhůru?" řekl překvapeně a koukl na mě. Momentíček. "Jsi v pořádku?!" vyhrkl jsem. "Jojo klídek." řekl s mírným úsměvem. Projel jsem si ho pohledem a můj pohled skončil na zavázané ruce. Sklopil jsem uši dolů.

Najednou sklopil uši dolů. Chvilku jsem se divil proč a pak jsem si všiml že kouká na mou ruku. "J-já...." řekl smutně a nahrnuli se mu do očí slzy. Zakryl se dekou a rozbrečel se. "Notak nic se neděje jsem v pohodě." pohladil jsem ho. "Ne nejsi! Já ti ublížil a to si nemůžu odpustit." řekl smutně. "Nic se mi nestalo jen si mě malinko kousl do ruky a to je v pohodě." řekl jsem a malinko mu odkryl hlavu. "To bude v pohodě jo?" řekl jsem s mírným úsměv. Rozbrečel se ještě víc a skočil na mě. "Moc se omlouvám mám se umět ovládat!" "Zas tak těžké tě uklidnit nebylo." řekl jsem a on se na mě nechápavím pohledem podíval. "Bylo to lehký? Osamu říkal pravý opak." řekl a naklonil hlavu na stranu. "Tak tě asi znám líp než Osamu protože to bylo vážně lehký."

"Řekni či jsi udělal třeba bych to mohl poradit Osamovi." řekl jsem trochu pobaveně. "Stačilo tě jen obejmout." řekl s úsměvem. Na chvilku jsem se zarazil. On mě objal? Počkat co? Není to náhodou mimozemšťan protože mě Omi nikdy neobjal jen já jeho. "Ty jsi mě obejmul?!" vyhrkl jsem. Jen kývl hlavou. "Omi-Omi že mě obejmeš znovu?" řekl jsem a udělal jsem psí oči. "Víš to je moc práce promiň." řekl pobaveně. Zakňučel jsem a doufal že to na něj zabere. Povzdechl si a obejmul mě. Objetí jsem mu oplatil a začal jsem vrtět ocáskem. I uši jsem zvedl. "Ten tvůj ocas je normálně otravnější než ty sám." "No dovol? Já nejsem otravný a můj ocásek už vůbec ne. Tsk.... " řekl jsem na oko uraženě.

Pokračování příště

Láska nebo nenávist? (Sakuatsu)✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat