/4/

495 25 0
                                    

Ráno se celý ročník sešel v maličké jídelně, která byla i přes to vše útulná. A Hermiona měla sakra dobrou náladu. Na dnešní den se těšila. Vlastně jen do té doby než si uvědomila, že její parťák krčí nad tím vším nos. Kdyby mohla, jednu by mu lískla za ucho, aby se probral a začal se chovat normálně. 
Po vydatné snídani kdy do sebe naházela snad od každého něco a přežila zamračený výraz blonďáka, popadla svůj batoh i svého parťáka a už je táhla na rušnou silnici. Byl krásný, příjemný den. Sluníčko jemně hřálo už od ranních hodin. Studený vánek se lehce pohyboval vzduchem, ptáci sem tam něco zakřičeli, lidé mířili do práce, silnice se začali plnit. Prostě všechno bylo tak jak si to pamatovala. 
,,Ty jsi mi ale rozvášněná z mudlovského světa.'' ozvalo se za jejími zády a měla vážně chuť ho něčím praštit. Jenže, pokazit si titul nejlepší student a primus vážně nechtěla. Zhluboka se nadechla, upravila batoh a poté aniž by cokoliv řekla, vyšla před. Neměla na toho pitomce náladu a nechtěla si celý výlet zničit jenom proto, že on se nedokázal otevřít novým možnostem. Zastavila se až u nedaleké zastávky a čekala na svého parťáka, který se loudal jak jen to šlo. Bylo mu jasné, že on není z výletu a ani z dvojice nadšen. Ale mohl by to alespoň předstírat! 
,,Na co tady čekáš Grangerová?''
,,Na autobus.''
,,Na autobus?'' jeho hlas byl zmatený a celkem i překvapený. S čímž i počítala. 
,,Jak se chceš asi dostat do centra?'' nad tím pokrčil rameny a rozhlížel se kolem sebe. Nebylo to ničím pěkné a ani přijatelné. Všude ti divní lidi s divným oblečením. Žádné obleky, žádné pořádné boty, narovnaná ramena, noviny v dlaních. No prostě nic! 
A pak to uviděl! Obrovská bílá krabice na kolech přeplněna lidmi. Spatřil jak hnědovlasá čarodějka nastoupila do autobusu a on tam jenom tak stál. Nehodlal tam nastoupit. Šla z toho čistá hrůza! 
,,Tak na co tam čekáš Malfoyi!''
,,Nikam nejedu! Radši tenhle úkol nesplním než se projet v tomhletom!'' založil si ruce na hrudi a otočil hlavou stranu jakoby se nechtěl na autobus dívat. 
To si nevšiml ale, že Hermiona se omluvně usmála na řidice, poprosila o vteřinku, sešla těch pár schůdků, popadla Draca za límec košile a zcela nečekaně ho vytáhla do autobusu. 

Mudlovina / DRAMIONEKde žijí příběhy. Začni objevovat