/6/

443 23 1
                                    

Dorazili do centra Londýna kde se to hemžilo lidmi a Draco byl vyděšený. Připadal si jak malé štěně vyhozené v neznámém městě. A měl sakra co dělat, aby té bláznivé čarodějce vůbec stačil. Zeptala se ho na oběd, s čímž souhlasil. Ale vážně netušil kam ho to potáhne. A když viděl nedalekou restauraci s venkovním posezením, zlekl se. Nebyla to žádná krása, žádný přepych. Nic na co byl zvyklý, ale i přes to mladou čarodějku následoval na terasu kde se usadili k bílým kovovým stolečků. Hned k nim přišla mladá číšnice a ptala se je co si dají k pití. 
,,Poprosím jedno capuccino a k tomu Coca Colu.'' černovlasá číšnice přikývla, že rozumí a s úsměvem na rtech se otočila k němu. A on netušil co by si vlastně měl dát. Vždyť přeci nic z toho nezná! ,,Jo, jemu dejte prosím to samé.'' Draco se zmateně podíval na hnědovlásku a poté na číšnici, která jim zmizela z dohledu. Během pár vteřin jim donesla jejich objednávku a Draco vážně netušil co má s tím dělat. 
,,To capuccino je káva a Cola, ta věc v láhvi, je sycený nápoj.'' opatrně přikývl a napil se ze skla. V jeho ústech se okamžitě vytvořila sladká příchuť a v krku cítil jak ho bublinky pálí. 
,,Co to je sakra za nápoj?''
,,Už jsem ti to říkala. Sycený nápoj.'' znovu si opatrně lokl a tentokrát si užíval její chuť. A musel uznat, že je vynikající! 
Nakonec se vrátila číšnička s tím zda si dají něco k jídlu. A Hermiona se ujala opět slova. Poprosila o černo bílé klobásky, což Draca dokonale zmátlo a netušil co má říct. Opět, jako před nějakou chvíli tak seděl a nevěděl co říct. ,,Dejte mu rybu s hranolky.'' černovláska si vyměnila tázavý pohled s Hermionou, ale ta na to pouze mávla rukou a se škodolibým úsměvem na rtech se podívala na svého parťáka. ,,Jak si můžeš být jistá, že mi to bude chutnat?''
,,Bude muset.''
,,Grangerová.''
,,Buď ticho a užívej.'' slabě ho okřikla a dala mu dost jasně najevo ať mlčí a užívá si tuhle chvilku tak stejně jako ona. Což se mu nelíbilo, nechtěl téhle čarodějce cokoliv nechat projít. Vždyť přeci nesnášel, když si na něj někdo vyskakoval. A to především ona. Ale její odhodlaný a tvrdý výraz ve tváři se nedal ignorovat a tak zasedl do své proutěné židle a rozhlížel se po okolí ve snaze pochopit styl života mudlovských lidí. 

Mudlovina / DRAMIONEKde žijí příběhy. Začni objevovat