/12/

354 19 2
                                    

Rozhodli se nakonec, že svůj den zakončí přesně v té restauraci jako první den. Přeci jenom, jejich víkend byl už u konce. Zítra ráno odjíždějí zpět do Bradavic. A Hermiona posmutnila. Tenhle víkend byl sakra úspěšný a dobře se bavila. Což bylo zvláštní, jen tak někdo se nebaví ve společnosti Draca Malfoye, ale měla celý víkend na to, aby ho alespoň z malé částí poznala a to se povedlo. Nechtěla si to přiznat a nahlas by to ani nikdy neřekla, ale ten blonďatý had byl sakra chytrý a taky byla s ním i celkem zábava. 
Usadili se do proutěných židlí, objednali dvě capuccina s limonádou a užívali si teplý večer londýnského života. Na ulicích byl poměrně už klid a lidé se začali schovávat do svých domečku, což oboum studentům vyhovovalo. Jakmile servírka donesla jejich objednávku, oba si slastně upili z bílého hrnečku a užívali si tu skvělou chuť kávy. Anebo něco co by mělo kávu jenom připomínat. Vždyť to bylo jedno. 
Každý byl se svými myšlenky, probíral co se za dnešní den stalo, co viděli, kolik toho zjistili a především jak moc se bavili. Tedy vlastně jen do té doby než se její parťák sakra rozkašlal na celou venkovní zahrádku a dlaní si bouchal do dlaní. Chvilku trvalo než se uklidnil, ale přeci jenom. Jeho tvář se začala zbarvovat zase do bílé a jeho oči přestaly plakat. ,,To byla sakra mudlovina.'' přesně v ten moment Hermiona spolkla svou slinu se vším tím vzduchem a byla to ona kdo se tentokrát rozkašlal. A měla vážně co dělat, protože k tomu všemu se dostal další nával smíchu. Nemohla popadnout dech, kašlala, třásla se, břicho ji opět strašně bolelo a z očí jí tekly slzy. Všichni okolo nich si mysleli, že to jsou naprosto pošahaní děcka co nemají nic na práci než se poflakovat ve večerních hodinách. 

Mudlovina / DRAMIONEKde žijí příběhy. Začni objevovat