Mudlovina / DRAMIONE

/7/

,,Kam mě to zase táhneš Grangerová? Nemáme toho za dnešek dost?''
,,Nemůžeš na chvilku zavřít tu svoji papulu?'' vykulil oči a vážně se rozkašlal. Od kdy se brala v téhle čarodějka až taková drzost? Ale rozhodl se neodporovat, protože akorát přecházeli velkou řeku a on se bál o svůj život. Co kdyby náhodou ho tam chtěla hodit? Plavec moc dobrý zase nebyl a hůlku u sebe nemá. Takže zkrátka a jednoduše, nebude odporovat. 
Zastavili se až před velkou bílou budovou do kulatého tvaru se zelenou střechou. Navíc ještě k tomu vypadala, že je z jiného století, protože ty okna mu připomínali téměř středověk. Hemžilo se to všude lidmi, dětmi a dokonce i starci. Každý spěchal po betonových schodech až ke vchodu budovy. Jenom on stále nechápal o co se tu jedná. Hermiona Grangerová byla jednoznačně samé překvapení. 
,,Co to je?''
,,Shakespeareova země.'' Draco pozvedl své obočí a málem si ho i vykroutil. ,,Je to národní památka. Shakespeare byl náš nejznámější básník, dramatik a herec. Zde se hrají jeho hry a předává se krása divadla dál a dál.'' na své tváři vytvořil posměšný úšklebek, když viděl jak se jeho parťačka nad tím vším rozplývá, ale nakonec přeci jenom uznale přikývl na souhlas. 
A pak ho sprostě a jednoduše čapla za rukáv saka a vtáhla dovnitř budovy, která byla do kulatého tvaru. Uprostřed stálo dřevěné pódium a na něm několik lidí. Dívali se na to z druhého patra a měli vcelku krásny výhled. Kdyby se zde nemačkalo tolik lidí, byl by spokojenější. 
Po skončení divadelní hry, kdy Hermiona byla naprosto odvařená a tleskala jako blázen se Draco těšil do své postele. Věděl, že pro dnešní den nesnese nic dalšího. A pokud bude chtít tenhle výlet přežít ve zdraví, protože prostě Grangerová, chce si lehnout se skleničkou ohnivé whisky a trochu si užít večer po svém.