Switch Hearts [The Maze Runner]

Chapter 1. [Unexpected]

Maria P.O.V

Byl to den jako každý jiný. Maria se zrovna probudila když několik dívek začalo vybíhat z jejich usedlosti. Zmateně se rozkoukávala, netušila zda-li se probudila zároveň s běžkyněmi nebo se něco děje. Houkání sirény upoutalo její pozornost a ona konečně pochopila že nastal den v měsíci kdy k nim na Plac pošlou nováčka. Již se stalo zvykem že Gladeři uzavírali mezi sebou sázky jestli to bude kluk nebo holka. Maria ani tentokrát nebyla mimo a vsadila si na holku, ostatně jako vždycky. Ne že by jich zde bylo nějak málo, ale asi jako každá z ostatních dívek toužila mít nadvládu nad mužským osazenstvem. Rychle spustila nohy z postele a protáhla se. Nepotřebovala být na místě mezi prvními. Rozhlédla se po místnosti a zamířila na místo kde si holky nechávali věci ranní hygieny. Nahmatala hřeben a pročesala si své světle plavé vlasy. Stáhla si je do úzkého culíku a poté zamířila ke svému skromnému šatníku. Jediné co mohla nosit byly těsné, černé legín, pohorkové vysoké boty a olivově zelené tílko. Před nějakou dobou dorazila s mnoha dalšími věcmi i její vytoužený bílý svetřík. Ne že by zde byla nějaká zvláště velká zima ale Maria byla na výkyvy místních teplot mnohem náchylnější než ostatní holky. Oblékla se tedy do jejího každodenního úboru a pomalu vyrazila na místo kde se nacházela klec.

Jejich Plac byl vůbec kouzelné místo. Vysoké zdi vytyčovaly hranice jejich území. Měly tvar osmiúhelníku a svojí rozlohou trvalo něco kolem dvaceti minut než člověk prošel po svislé linii celý Plac. Větší část byla sežehnutá sluncem a skoro nic zde kromě několik uschlých stébel trávy nerostlo. Tam se většinou pořádali různé oslavy ale také tresty. Někdo tam vytvořil kruh ve kterém se nacházel písek. Bylo jí vysvětleno že se tam pořádají různé zápasy ale nebyla to zrovna častá zábava. Více lidé se hromadilo v jídelně která stála skoro uprostřed Placu, nebo zašli do rohu kamenných zdí kde stála malá budova. Většinou se v ní scházeli vedoucí všech prací spolu s hlavním Leaderem celého Placu. Dále zde také měli sprchy které však nutně potřebovali rozšířit. Nikdo z nich však netušil jak by něco takového mohli sami udělat. Kousek Placu však patřil přírodě a stromům. Tam bylo místo Marie neboť zde se pěstovali veškeré plodiny a chovaly zvířata. Milovala tento kousek ráje. Dále následoval les a v něm byl ukrytý hřbitov. Dříve je pohřbívali u zdi ale zde brzy došlo místo a tak začali s lesní částí. Také se zde skrývala malá řeka která začínala a končila v ničem. Jako kdyby najednou natekla zpátky do země. Proto tomu začali říkat jezero, i když bylo strašně moc úzké na to aby bylo oficiálně jmenované jezerem. Na druhé straně se nacházela usedlost ve které spali chlapci. Dívky si samozřejmě zařídili svůj vlastní domov, nikdo nechtěl aby tu docházelo k nějakým nekalostem. Navíc, komu by se chtělo večer přebíhat dvacet minut k tomu druhému ? Posledním místem se stala stanice ošetřovatelů. Disponovala širokým sortimentem léků a hlavní léčitelka byla vždy ochotna ulevit dívkám od práce. Maria by nejraději zamířila rovnou tam. Nyní se však potřebovala dostat ke kleci kterou někdo postavil skoro u jednoho z vchodů do Labyrintu.

Nahrnulo se zde celkem hodně lidí ale Maria neměla problém s tím udělat si cestu dopředu, byla maličká a lehce se propletla mezi hromadou těl. Mezitím do klece vskočil Pierre, jeden z jejích dobrých kamarádu. Maria nebyla typ člověka který by se zde s někým lehce spřátelil, raději se věnovala práci a vyměňovala si svoje zážitky s někým komu může opravdu důvěřovat.

"Je to kluk" oznámil všem přítomným a bylo slyšet několik zklamaných povzdechnutí ale také mnoho nadšených výkřiků. Zatímco se Gladeři začali dělit o svoji výhru, vzhlédl Pierre nahoru a usmál se na ni díky čemuž zaručeně zrudla. Rychle mu mávla a to už se z klece ozval hlas někoho dalšího. Pierre okamžitě zaměřil svoji pozornost na nováčka a pomohl mu vstát. Nevypadalo to že se mu nějak chce ale neměl na výběr. 

"Notak, přestaňte tu tak okounět a všichni zpátky do práce" ozval se dívčí hlas a téměř všichni se okamžitě rozprchli aby co nejdříve začali plnit svoje úkoly. Maria chvilku přemítala nad tím že by se měla také vydat pryč ale zvědavost z nového přírůstku byla silnější. Natáhla tedy ruku do klece aby pomohla tomu chlapci vylézt nahoru zatímco ho Pierre podpíral ze zadu. Chvíli váhal ale poté se chytil nabízené ruky a nechal se pomalu vytáhnout ven z klece.

"Tak koho tady máme"  pronesla opět ta samá osoba jako před tím vyhnala všechny Gladery aby se vrátily do práce. Maria se otočila a spatřila Drake. Ne že by nepoznala podle hlasu o koho jde, jen si chtěla být jistá že z toho nebude problém. Přeci jenom, měla být právě na svém stanovišti a starat se o jejich úrodu, ne se zde flákat pod záminkou pomoci nováčkovi.

Drake byla silná osobnost na místním Place. Platila za hlavního Leadera a starala se o všechno a o všechny. Zapisovala všechny události které se přes den staly, zadávala úkoly vedoucím pracovních pozic a komandovala svoje poskoky kteří byli podle ní naprosto neschopní. Kromě toho všeho bylo její rolí ochraňovat Placery a zabránit všem hádkám které by se mohli odehrát. Není divu že se jí nikdo nechtěl dostat do cesty. Zvláště po ránu, to se z ní stala opravdu nepříjemná osobnost a bylo lepší když se jí člověk dokázal vyhnout.

"Nazdar bažante" pozdravila chlapce který se právě rozhlížel po Place. Maria se pousmála. Moc dobře si pamatovala jaké to bylo když poprvé přijela nahoru a neměla ani ponětí kdo je ani kde to je. Oslovený se zmateně podíval na Drake a poté na Pierra. V jeho očích se odrážel strach a podezřívavost. Přeletěl pohledem po všech tvářích až se nakonec zastavil u Drake. Dlouze se na ni zadíval a jeho ruce začali pomalu tvrdnout v pěst.

"Jmenuji se Newt" odpověděl naprosto chladně a podíval se jí nenávistně do očí. Něco v jeho chování přišlo Marii povědomé a přitom zcela nemožné. Chlapec se začal třást a jeho hlava se nebezpečně naklonila na stranu. Ustoupila o krok dozadu a prohlédla si ho. Nepřišlo jí že by ho znala ale výraz který se objevil na tváři Drake hovořil za vše. Něco tady nehrálo. Pohledem přejela na Pierra který však vypadal snad ještě více překvapeně než Drake. Oba dva toho chlapce poznali. Najednou se Newt bez sebemenšího varování rozběhl proti Drake a srazil ji k zemi. Během několika dalších vteřin ho Maria s Pierrem popadli za ruce a odtáhli bokem od ní

"Je..Je bodnutý !" vysoukala ze sebe zjevně šokovaná Drake. Nikdy se ještě nestalo aby někdo kdo právě přijel klecí dostal bodnutí od rmuta, bylo to zcela nemožné. Pierre s Mariou si vyměnili rychlý pohled. Aniž by si cokoliv museli říci, začali táhnout vztekajícího se Newta na ošetřovnu aby mu bylo podáno sérum.