Switch Hearts [The Maze Runner]

Chapter 4. [Questions]

Maria P.O.V

V pokoji zavládlo hrobové ticho. Maria vytřeštila oči a střídavě házela pohledem na Pierra a poté zase na Newta. Drake pouze smutně svěsila hlavu a zabořila svůj pohled do podlahy. Dlouhou chvíli se nic nedělo. Newt seděl v posteli, zjevně šokovaný, neschopný jakékoliv odpovědi. Ticho přerušilo až zacinkání něčeho na dvoře.

"Jak..jak je to možné ? Pierre ?" přerušila ticho Maria a vrhla tázavý pohled na Pierra. Ten se podíval na Drake a tak pouze kývla.

"Několik měsíců než jsi sem přišla byl tady Newt jeden z běžců" začal Pierre. "A abych řekl pravdu, byl jedním z nejlepších. Velmi dobře se orientoval v Labyrintu a sám dokázal zahnat několik grieverů kteří se mu dostali do cesty při běžné obhlídce."

"Jenže jednoho dne se nevrátil" vložila se do toho Drake, která nyní opět zaujala ležerní polohu na židli, opřela si ruce o opěrku, a podívala se na Mariu. 

"Bylo zvykem že zrovna on byl jedním z prvních běžců kteří se vrátili na Plac. Nikdo si toho první nevšímal, až když se vrátila poslední skupina a on stále nebyl nikde v dohledu, bylo jasné, že se něco děje. Do západu slunce po něm nebylo ani stopy. Brány se zavřeli a všichni se rozešli. Ani druhý den ráno se neobjevil, ani třetí den, ani čtvrtý. To už všem bylo jasné že musel zemřít nějakou strašnou smrtí, vždyť byl jeden z nejlepších !" Drake vstala a zhluboka se nadechla. Bylo vidět že ji tato situace pořádně rozhodila. Podívala se na Newta, zavrtěla hlavou a poté opustila místnost. Dveře se prudce zavřeli. Pierre si s Mariou vyměnil pohled, všichni věděli jak to vypadá když je Drake v mizerné náladě. Dneska bude ještě veselo, pomyslela si Maria.

"Jak jste tedy poznali že jsem mrtvý ?" ozval se opět Newt. Bylo to dlouho co naposledy promluvil. Pierre se poškrábal na hlavě.

"Jeden z běžců který po New..tedy, po tobě nastoupil jako běžec našel kus z tvého oblečení zcela od krve. Všichni to považovali za jasné znamení že tě dostali.." odpověděl mu a sledoval jak chlapec zaměřil pohled na své oblečení. Chvíli se nic nedělo, nikdo netušil co dělat teď. Pokud by to byla pravda, tak právě někdo vstal z mrtvých a byl klecí poslán opět na Plac. Proč, to byla hlavní otázka. Pak však Newt začal svlékat svoji mikinu. Maria jen nadzvedla jedno obočí, Pierre nehnul brvou. Jen co ji Newt sundal, ozvalo se přidušené vzdechnutí. Ne snad z objemu svalů pod jeho trikem, kdepak, byl oblečen..z části. Pod mikinou měl Newt tílko hnědé barvy. Co však zaručeně nebyl módní účel trika byla obrovská díra v jeho boku, jako kdyby ji někdo vykousnul.

"Asi vím od čeho ten kousek byl.." pronesl Newt který se nezdál být zase tak šokován skutečností že právě vstal z mrtvých. To samé se ovšem nedalo říci o Pierrovi a Marii. Oba byli touto skutečností vyvedeni z míry, Pierre proto že Newta předtím znal, Maria z toho že nikdy nic takového neslyšela. Dokonce ani neviděla v lese jeho náhrobek.  Ozvalo se zaklepání na dveře. Newt na sebe rychle hodil mikinu a dovnitř nakoukla blonďatá hlava.

"Drake šla přivítat běžce z druhého placu." Usmála se dívka a vešla dovnitř. "A tak poslala mne abych se podívala jak se mu daří a donesla mu něco k snědku" pronesla vesele Sonya, zdravotní článek placu B. Položila na stůl vedle Newta mísu s několika kousky masa a zeleniny. Usmála se na něj a poté se podívala na ty dva co stáli opodál.

"Co vy, tváříte se jako kdyby z vás někdo vysál veškeré emoce" zasmála se. "A abych nezapomněla, Pierre, máš se dostavit za běžci, donesli nějaké věci a Drake chce aby jsi je uložil někam kde se k nim nikdo nedostane. Prý je to čistě její věc a nikdo do toho nemá strkat nos" zaúkolovala Pierra a vytratila se z pokoje. Pierre kývnul na Mariu a poté odešel za ní.

"Takže.." Maria se chystala zahrnout Newta dalšími otázkami když si všimla že Newt už neleží v posteli. Koutkem oka zahlédla jak prchá z místnosti. Na nic nečekala a rozběhla se za ním.

"Newte, kam jdeš ?!" snažila se ho zastavit svým křikem, ale nic naplat, Newt zatáčel budovou s velkou přesností, snažíc se zaručeně dostat ven. Při poslední zatáčce práskl s dveřmi tak, že do nich Maria málem narazila. Ihned je však otevřela a rozběhla se za ním ven.

"O co tady jde?" uslyšela někoho. Rozhlédla se po Place. První co uviděla byl Newt. Rozběhla se tedy za ním.

"Newte, nemůžeš jen tak.." zastavila v půlce věty. Newt ji naprosto nevěnoval pozornost. Místo toho hleděl na chlapce před sebou. Ten se na něj díval s překvapeným obličejem, jako kdyby ho poznal, skoro jako kdyby si nebyl jistý jestli se mu to jen nezdá.

"Thomasi ? Kdo je to ?" zeptal se ho chlapec který stál vedle něj. Maria je poznala. Byli to Thomas a Minho, běžci z vedlejšího Placu, jedni z nejlepších. Jednou za čas se objevili na Place a šli něco probírat s Drake. Teď se však zastavili uprostřed Placu, zjevně kvůli Newtovi.

"Ty..pamatuji si tě" vysoukal ze sebe Newt a namířil prst na Thomase. Ten sebou trochu cukl a zorničky se mu rozšířili panikou.

"Nevím o čem to mluvíš !" pronesl rozhodně a podíval se na Minha, jako kdyby od něj očekával pomoc.

"Ale víš, byl jsi tam, pamatuji si to !" ozval se Newt o něco více nahlas.

"Kde byl ?" zeptala se značně zmatená Maria která měla dnešních otázek už taky plné zuby.

"V Labyrintu" odpověděl jí Newt aniž by odtrhl pohled od Thomase. 

"Byl v Labyrintu ten den kdy se to všechno stalo..ten den co jsem ho viděl..se stalo něco.." řekl ještě než jeho ruka pomalu povadla a on upadl na zem. Maria se k němu okamžitě rozběhla a podívala se na Thomase.

"Co..co se tam stalo ?" zeptala se ho, Newtovu hlavu v klíně. Thomas se poškrábal za krkem. "Thomasi, prosím"

"Viděl jsem ho v Labyrintu, náhodou, přísahám !" začal Thomas "a vím že když jsem ho viděl tak byl už polomrtvý..nemohl jsem nic udělat, vážně, přísahám !" Vypadalo to že je toho moc i na Thomase. Minho ho poplácal po zádech a začal odvádět směrem k kuchyni. Maria ještě chvíli seděla na místě než za ní přiběhla Sonya a spolu dostali Newta zpátky do postele.