The E.N.D

smska

SMS z neznámého čísla: Čauky Haely :* Těším se, že tě zase někde potkám zlatíčko.

Tak takový zprávy mi chodí skoro neustále. Po každý párty nebo akci v nějakým luxusním domě a tak.

Jmenuju se Haely Rangleyová a moje povolání je sekretářka.

Jo už přesně vidím ty vaše obličeje, který se mi vysmívají do ksichtu, ale na to já všem kašlu. Nejsem až tak přímo sekretářka. Víte jak bývají takové ty ostrůvky když vejdete do nějaké firmy tak přesně tam je recepční.

Jsem něco jako recepční a sekretářka dohromady. Můj pult je v 27. patře kde pracuji pouze já a můj šéf. Parto 28 je jeho soukromé a 29 je překrásná střecha a ta je taky soukromá….samozřejmě  je mýho šéfa tak jak jinak.

Abyste se tam dostali, musíte znát kod,který po vás výtah bude chtít,jinak se tam nedostanete. Nemyslete si, že už sem tam byla, že říkám překrásná střecha, ale byla snad ve všech bulvárech. Co chvíli se tam pořádá nějaká VIP soukromá párty mýho šéfa. Je tam pokaždý snad milion děvek a lehkých holek a plno ožralejch lidí.

Snad milionkrát sem se tam pokusila vetřít s těma holkama, ale pokaždé mě někdo zastavil. Ti lidi si stejně skoro nikdy nepamatujou ten kod, a když sem ho konečně jednou zjistila a chtěla se tam druhý den po párty dostat, ten zatracenej kod už nefungoval.

Jak mě to sere ale fakt. Ty holky skoro ani nepatřej do střední vrstvy, ale vecpou se kdekam a já taková úžasná a skvělá kost ze skoro vyšší společnosti se tam nedostane?

Tss……… tak kde je spravedlnost. Mám za to na Daniela vztek. Vře mi z toho krev v žilách.

Jo, jak už jste nejspíš právě zjistili, můj šéf se jmenuje Daniel Jackson a upřímně i Jack Daniels by na mě byl možná milejší než on někdy. Je na mě věčně nabroušenej a možná proto jsem se ještě nikdy nedostala tam nahoru, jak já říkám.

Chvíli jsem ještě koukala do mobilu a projížděla zprávy na facebooku a pak jsem ho rychle zamkla a schovala pod několik papírů, aby ho Daniel neviděl. Nesměla jsem si dovolit další průšvih.

Znáte chlapy a zvlášť takoví jako je Daniel si nic nenechají líbit a bez milosti vás vyrazí. Na to že je moc hezký a nemá přítelkyni ho svést je prej umění. Nejednou jsem se snažila, však to dámy znáte.

Krátká sukýnka, velký výstřih a jen tak se sehnout pro nechtěně upuštěné papíry. Řekla bych, že tohle zabere na každého chlapa, ale on se ani nepodíval. To není normální, říkala jsem si, ale pak jsem se o to začla víc zajímat.

Gay není, to mi potvrdilo pár lidí, co se dostali tam nahoru na tu párty ale prý nejsem jeho typ. Trochu mě to zklamalo ale tak co už. Rozhodla jsem se, že si najdu někoho lepšího.

Stejně se mi nikdy až tak nelíbil a skončilo by to leda sexem a pak možná výpovědí což nechci.

Hay okamžitě chci na svým stole ty papíry, co jsi měla dnes vyřídit.

Oslovuje mě Hay,což nemám moc v lásce, ale co člověk neudělá pro tučnou prémii. Ale jak já jen nesnáším to, jak po mě neustále řve. Hay tohle Hay tamto a Hay už jsi konečně hotová? Zní to blbě, ale od něj to nikdy v tom perverzním významu neuslyšíte, alespoň ne na mě.

Donesla jsem mu tam ty papíry, položila je a zase odcházela. Stačila jsem si však ještě všimnout toho pohrdavého a hlavně vražedného pohledu. Furt musím přemýšlet nad tím, co jsem mu udělala, že se na mě tak dívá.

Došla jsem zpátky k pultu a ještě jsem něco ťukala do počítače. Pak se z výtahu vynořili zákazníci, kteří měli sjednanou schůzku a tak jsem je usadila v zasedačce, přinesla kávu a občerstvení a zavolala na šéfa, že už tu jsou.

Netrvalo to ani tři minuty a Daniel už se vyřítil s deskami do zasedačky a pustil se do prezentace. Bylo na něm hodně vidět, že tuhle zakázku chce všemožně získat, ale před klienty to nedával až tak znát.

Potřebné věci pro dnešní den už jsem měla splněné a tak i když by se to v pracovní době nemělo, vytáhla jsem si telefon. Nějak si pokaždé když piju, nedokážu vzpomenout na číslo pracovního telefonu a dám ten soukromý. Takové malé prokletí za to, jak ty muže vlastně potěším a pak je trestám, že se buď neozvu, nebo napíšu, že si nejspíš spletli číslo.

Měla jsem hodně nepřijatých hovorů a to zejména od neznámých čísel. Trochu mě zarazila smska od Adama. Vyspala jsem se s ním asi týden nazpátek a byl fakt děsnej. Doteď se divím, že si pamatuju jeho jméno. 

Stálo tam:   Koťě :**  tak kdy dáme opáčko... Brnkni mi, čekám na tebe v posteli :* kdykoli jen budeš         chtít Adam

Silně jsem se otřásla a strčila telefon do kabelky. Ještě než jsem to však udělala, odepsala jsem Ciaře na její pozvánku na dnešní večer.

Samozřejmě, že na tu párty od Ciary půjdu a pořádně si ji užijem. Ale především pak ještě napíšu Adamovi, že to byl omyl a že má špatné číslo.

Skoro nikdy nespím dvakrát s jedním mužem. Ano samozřejmě bylo a je pár vyjímek, ale ti byli fakt dobří. Musím říct, že když je kluk špatnej v posteli jsem  schopnná se i ve dvě ráno zvednout z jeho postele a vyrazit na další lov.

Řekla bych o sobě, že jsem lovkyně a lovím fakt pěkné chlapy.

Užívám si to. Baví mě to, a koho by to taky nebavilo. Jsem hezká a tak se většinou dostanu všude.

Někdy ze sebe před nima udělám hloupou, aby si mysleli, že mě můžou mít kdykoli a to se jim zlíbí. Ale nemyslete si zase, že v té hlavě nic nemám.

To teda mám a dost. Vystudovala jsem dvě výšky, takže na tom asi něco bude. Je jasné, že někde vám jen krása nepomůže, a když to tak je tak si prostě pomůžete chytrostí. Někdo řekne blbá blondýna a já mu to dokonale buď vyvrátím, nebo s přehledem zahraju. Jsem už hold taková.

Nakonec jsem konečně mohla odejít. Danielovi jsem ještě na stůl hodila nějaké papíry a odešla. Ještě stále byl zavřený v zasedačce s klienty a to už to budou tak čtyři hodiny.

Zajímalo by mě co tam tak dlouho dělá. Jo byla to sice zakázka za 15 milionů dolarů, ale takových už několik měl a nikdy se na nich tolik nenadřel.

Ahoj. Takže tohle je začátek mého příběhu.Doufám, že se bude líbit :) No ráda bych byla za nějaký ohlas třeba napsat komentář nebo cokoli ;) Díky  #L