The E.N.D

Zasedačka

Stoupla jsem si za svůj pult a udělala pár věcí pro dnešní schůzky. Bylo toho celkem hodně, ale byla jsem si jistá, že čím dřív to udělám tak tím dřív budu moct jít domů a Daniel nebude mít blbé připomínky.

Z výtahu skoro naproti mého pultu se vynořila nějaká žena. Netuším, kolik jí mohlo být, ale tipla bych tak něco kolem mýho věku. Byla vysoká a to měla ještě deseticentimetrový podpatky. Černé havraní vlasy měla rozpuštěné a spadaly jí až k pasu.

Byly rovné, jako kdyby si je ještě před vstupem do místnosti žehlila. Ale věděla jsem, že kdyby je takové neměla od přírody, sem by s vyžehlenými nedošla. Venku totiž lilo jako z konve a proto by jí vlasy vlhkost vstřebaly a zvlnily se jí. Občas jsem si sama takové přála, i když ty mé byly někdy ukázkově rovné a jindy skoro vlnité.

Měla šíleně dlouhé nohy. Aspoň tak se mi to teda zdálo. Měla na sobě upnuté černobíle koktejlové šaty. Byly až pekelně krátké a výstřih měly taky dost vyzývavý. Na prsou měla však přitisknuté dva černé šanony, takže to nebylo zatím až tak poznat.

„ Zdravím, kde tu máte zasedačku?" Promluvila na mne takovým vcelku odměřeným tónem.

„ Kdo jste, že se na to potřebujete vědět?? Odvětila jsem na chlup stejně. Teatrálně protočila očima, jednu ruku si dala v bok a udělala takovou tu typickou pózu.

„Jsem osobní asistentka pana Christiana Vallise a jestli mi to okamžitě neřekneš, ty čubko blbá tak s tvým šéfem pěkně zamete a stačí, abych zvedla telefon a vaše firma si v oblasti větších obchodů ani neškrtne."

V duchu jsem soptila vzteky a taky jak si sakra taková štětka může dovolit říkat mi čubko? To prostě nechápu.

„ Druhý dveře vlevo tamtou chodbou, mávla jsem na ni vztekle." Zářivě se na mě usmála, pohodila vlasy a odkráčela na svých jehlách přímo do zasedačky.

Bože to je píča pomyslela jsem si, ale nahlas jsem si to říct nedovolila. Víte proč? Tak ráda bych jí vmetla do tváře plno nadávek, ale krotila jsem se kvůli Danielovi.

Ano Danielovi, mýmu šéfovi. Věděla jsem totiž, že kdyby naše firma přišla o tuhle zakázku, nikdy by mi to neodpustil a k tomu bych dostala padáka. Z výtahu se vysoukal Daniel s šesti obřími taškami, kývl na mě, ať jdu za ním do kanceláře a sám v ní rychle zmizel.

Okamžitě jsem za ním vyrazila, ale v hlavě mi vrtalo, co po mě může chtít. Rychle jsem zaplula do kanceláře a zírala na ty tašky. Měl tam plno jídla a pití a tak a to vypadalo, jakoby tu chtěl pořádat nějakou párty. Pak mi to taky sdělil v nějaké takové formě tak jsem poslala pro Marthu z nižšího podlaží.

Měla skvělé schopnosti ohledně všeho možného a v telefonu byla i celkem ochotná. Přišla, za chvíli jsme to měly vše přichystané, a tak jsem jí řekla, ať si jde dát pauzu. Vděčně se na mě usmála a na rozloučenou mě objala. Možná by se mohla stát i mou kamarádkou.

Daniel se šel věnovat té kurvě. Což mě dost naštvalo. Musela jsem se tam jít ještě zeptat, jestli si něco nepřeje. Rychle mě odbyla, aby mohla být sama s Danielem. Schůzka už dávno měla začít, asi tak před hodinou.