Minule jste četly:
Přece jenom neví čím to vynahradím
A ten problém je že ani já
...........................................................
Dobře něco vymyslim
Neco- počat
On jakože myslela že..
Coze?!
T-To ke moc b-brzo ne?
S rudým obličejem jsem se podíval na kachana který se jen uchechtl.
Aha
Svůj čaj jsem najednou rychle vypil a vstal jsem od stolu ze židle.
Obul jsem si boty s bundou a vyšel jsem ven.
Co bych tak mohl udělat?
Čím bych to měl vynahradit?
Říkal jsem si mezitím co jsem šel z rukami v kapsách k louce.
K louce jsem došel a když jsem tam u ní uviděl lavičku tak jsme si na ni sedl.
Co má rád?
Popřemýšlel jsem.
Pálivé jídlo!
,,Jo uvařím mu pálivé jídlo nějaké" rozhodl jsem se.
,,Ale jaké?" Zeptal jsem se sám sebe nahlas.
Pamatuju si jen na jedno..
Ale to je z hodně drahých surovin..
Tak zase nic
Přemýšlel jsem dál.
Já úplně nevím jestli už se s ním chci to to
Není brzo?
J-jsme připravený?
Nejsem..
Musím něco vymyslet
Jak se z toho vyvliknout
Ale co?!
Chytl jsem se za hlavu a snažil jsem se zapojit všechny svoje mozkové buňky ale nic.
Ach jo
Kolik vůbec je?
Podíval jsem se směrem na slunko které trochu svítilo.
Kolem dvanácté bude
Asi bych už měl jít
Zvedl jsem se z lavičky na které překvapivě nebyl sníh.
No je pravda že byla pod stříškou.
Rozešel jsem se v kapsách v ruce zpátky domů a po cestě jsem pořád přemýšlel.
Došel jsem domů a když jsem otevřel dveře tak už Kachan pokládal jídlo na talíř.
,,dělej jinak to budeš mít studené" řekl mi a já jsem si rychle sundal boty s bundou.
Umyl jsem si rychle ruce a sedl jsem si ke stolu.
,,Dobrou chuť" řekl jsem a začal jsem jíst.
Dneska to tentokrát nebylo vepřové ale křečí maso ale i s bramborami.
Alespoň nějaká změna v jídle.
,,Chutná?" Zeptal se mě.
,, hodně" řekl jsem s plnou pusou.
ČTEŠ
BakuDeku - Spolubydlící
FanfictionMidoriyova matka před svojí smrtí Midoriyu pošle za svým známým že se o něj postará aby Midoriya nebyl sám.. Ale když Midroiya na dveře od známého zaklepe tak mu otevře úplně někdo jiný... Kdo mu otevře? Co se z Midoriyu stane? A počkat- vážně se n...