BakuDeku - Spolubydlící

překvapení pro dekua

Minule jste četly:

Ano nebudu myslet na to co by se stalo kdyby ne.

Oba ale žijeme a jsme šťastní a zdraví, no uzdravujeme se, ale hlavní a nejhlavnější je že jsme spolu.

.............................................

Po dvou týdnech nás konečně propustili, přišlo mi to že jsme tam byly zbytečně dlouho ale nejsem doktor takže nemůžu soudit.

Už jsme doma a Kacchan šel nakoupit a cestou domů mi volal že má pro mě překvapení.

Doma jsem uklidil, ano pořád bydlíme v bytovce kterou nám dál Denki.

,,Jsem doma" zavolal na mě Kacchan z chodby.

Došel jsem k němu a objal jsem ho.

,,Chyběl jsi mi" zamlumlal jsem a neměl jsem v plánu ho pustit.

,,To jsem ti až tak chyběl? Však to bylo jen třičtvrte hodiny" pohladil mě po vlasech a vysadil si mě tak abych na něm seděl.

Nohy jsem si obmotal kolem jeho pasu a hlavu jsem mu zabořil do místa mezi krkem a ramenem.

Zakýval jsem hlavou na souhlas a objal jsem ho víc.

,,Taky si mi chyběl" zašeptal mi do ucha a objal mě pevněji.

Po chvíli jsem z něj nakonec slezl a došel do obýváku kde jsem si sedl na gauč.

Kacchan si mezitím sundal bundu, vyzul boty a s nákupem došel do kuchyně.

Kuchyň a obývák byly jakoby spojené takže jsem viděl co dělá a on viděl co dělám já.

Vyložil nákup a uklidil ho kam patří, sáčkovou tašku dal do šuplíku mezi ostatní a došel ke mě, sedl si vedle mě a z póza zad vytáhl obálku.

Nechápavě jsem se na něj podíval a on mi zalepenou bílou obálku podal.

,,Co v ní je?" Zeptal jsem se zvědavě a převzal jsem ji.

,,Otevři ji" řekl a šlo poznat že čeká na moji reakci.

Chtěl jsem obálku otevřít ale někdo zazvonil na zvonek.

,,Kdo to asi je?" Zeptal jsem se, zajímalo mě kdo na nás v osm večer zvoní.

Obálku jsem položil na stůl a došel ke dveřím, otevřel jsem je a v nich byl denki.

,,denki?" Zeptal jsem se.

,,Ahoj Midoriyo, máte doma toustovač?" Zeptal se.

,,Jo myslím že tu je" usmál jsem se.

Denkiho jsem pozval dovnitř a šel jsem hledat toustovač.

,,Ahoj Bakugou!" Zavolal na kacchana denki a sedl si vedle něj, nevím proč volal když byl skoro u něj ale nevadí.

Kacchan ho jen zabil pohledem a dál mě sledoval.

Ani se mu nedivím, byl natěšený jak mal a dítě než to otevřu a denki ti vyrušil.

,,Tady je" řekl jsem radostně a z šuplíku jsem toustovač vytáhl.

Došel jsem k denkimu který už šel zpátky ke dveřím a stroj jsem mu podal.

,,Ještě něco si chtěl?" Zeptal jsem se ochotně, on jen záporně kývl a rozloučil se, rozloučil jsem se taky a vrátil jsem se ke kacchanovi.

,,Asi teď půjdu do sprchy a ty uvaříš? A pak se kouknu na obálku?" Napadlo mě.

Jen protočil oči a vstal z gauče, došel k lince a začal si připravovat věci na vaření.

To je asi souhlas

Věděl jsem že chtěl ať si to otevřu hned ale chtěl si si dát sprchu, hrozně jsem smrděl a to bylo nepříjemné.

Já jsem si došel do ložnice pro pyžamo a pak jsem si to namířil rovnou do koupelny.

Svlékl jsem že sebe všechno oblečení a stoupl jsem si do sprchy kde jsem se umyl.

Následně jsem se utřel a převlékl do pyžama.. Kacchanova pyžama, poslední dobou spím jen v jeho.

Já za to nemůžu v tom se spí tak dobře a je to tak pohodlné.

Oba jsme povečeřeli a pak došly do ložnice kde jsme si lehli do postele, byly jsme celkem unavení i když jsme celý den nic moc nedělali.

Lehli jsme si do postele a chtěli jsme jít spát, já jsem si půlkou těla lehl na kacchana mezitím co on nás zakryl a hlavu jsem otočil celém k němu.

Usmál jsem se a podíval jsem se do jeho očí měl je nádherné, jak už jsem jednou řekl.. rubínově červené.

,,Co bylo to překvapení o kterém jsi mi říkal?" Zeptal jsem se, právě jsem si na to totiž vzpomenul a zajímalo mě to.

On se pousmál a začal mi hladit moje zelené vlásky trochu mokré od potu.

,,Jak by se ti líbilo jet na Maledivy?" Zeptal se.

,,Cože?" Sedl jsem si ,,J-jak jako na Maledivy?".

,,No, napadlo mě že by jsme mohli jet na dovolenou a jelikož je teď tady zima a tam je teplo" vysvětlil.

,,A to myslíš vážně?" Zeptal jsem se s nadšením.

,,Hm hm" kývl souhlasně.

Usmál jsem se tak že jsem ukázal i své zuby a hned jsem ho objal že se divím že jsem ho tím neudusil.

On se rozesmál a objal mě taky a jelikož byl na kraji postele tak jsme oba nechtěně spadly, rozesmály jsme se ještě víc.

On ležel na zádech a já na něm zády na jeho břiše.

Tak jsem se otočil aby jsme na sebe viděli a byly čelem k sobě.

,,Teď je.." podíval se na své hodinky ,,16:33 takže máme dvě hodiny a dvacet sedm minut na to aby jsme si na týden sbalili věci a dojeli na letiště které je odtud patnáct minut autem" dodal a já jsem se na něj zadíval.

Je opravdu jiný když je se mnou, s někým koho miluje

Je hodnější a milejší

Tak moc ho miluju

Opravdu hodně moc, nevím co bych bez něj dělal..

V tu chvíli jsem si vzpomněl na to co se stalo a došlo mi jak by to skončilo.. nebyla to hezká vzpomínka, sice jsem se z toho poměrně rychle dostal ale pořád na to nemůžu zapomenout a pochybuju že na to vůbec někdy zapomenu.

,,Děje se něco?" Zeptal se nechápavě.

,,Ne jen.." usmál jsem se ,,tak moc tě miluju".

,,Já tebe víc" řekl a dal mi malou dětskou pusu na nos.

Děkuji za přečtení <3

972 slov

A omlouvám se že včera nevyšla kapitola,