Minule jste četly:
,,Jo celkem dlouho jsi spal" vysvětlil.
Pořád spím a pak se dějou špatně věci..
......................................................
,,A teď si vyber, buď budeš hodný a poslouchat mě, nebo budeš zlí a na místě tě zabiju" dál mi na výběr.
Lehl si nade mě, pistoly mi dal k boku hlavy a dvou hlavu k té mojí naklonil.
,,Polib mě" řekl a dál prst na spoušť.
Já jsem ale nic neudělal.
,,Tak jinak máš na to tři vteřiny nebo tě zastřelím, tři.. dva.. jed-" nedokončil to protože jsem ho políbil.
Své rty jsem na těch jeho měl asi pět vteřin mezitím co mi z očí tekly slzy.
Nechtěl jsem umřít, měl jsem ještě nějakou malou naději na přežití, chci ještě Kacchanovy odpustit za to že jsem byl na něj hnusný, musím se smířit s tím že on je jeho spřízněná duše a ne já i když ho pořád miluju.
Pak jsem se odpojil a vystrašeně jsem se na něj díval.
,,Tak je hodný" řekl a políbil mě zpět s tím že pistol měl u mě hlavy stále.
Začal ne dravě líbat a volnou rukou mi začal tričko sundávat.
Nakonec ho sundal, ale nikam ho neodhodil nebo tak protože jsem byl připoutaný takže jsem ho měl nad hlavou.
Pořád jsem brečel, víc a víc.
Nakonec se svlékl i dabi a bez jediného slova do mě vjel.
Vsechno oblečení položil na noční stolek který byl hned vedle mě hlavy, byl hodně blízko protože na čem jsem ležel nebyla manželská postel pro dva ale jen obyčejná postel pro jednoho.
Bylo to hodně nepříjemné a bolelo to, cítil jsem se jakoby do mě bodali tisíce nožů a já jsem to neměl jak zastavit protože jsem měl pistoli vedle hlavy a chtěl jsem ještě žít, stačilo jedno špatně rozhodnutí a mým mozkem by proletěla kulka.
Když dabi byl hotov tak že mě vyjel, oblékl se a půjčené tričko mi stáhl dolů abych tam neležel nahý.
,,Když budeš hodný tak bys mohl žít nejdýl" zasmál se ale jen jemně.
Nic jsem na to neřekl jen jsem nechal slzám volný průchod, už jsem neměl ani sílu řvát o pomoct, nemělo to smysl.
Dabi odešel, zamkl za sebou dveře a nechal mě tak.
Chtělo se mi spát tak jsem začala usínat ale pak jsem uslyšel vybrování telefonu.
Otočil jsem hlavu ke stolku a všiml jsem si že si tam dabi nechal jeho bundu, a kapsa byla hodně blízko mě.
Celý jsem se ke kapse natáhl a pusou jsem telefon a kapsy vytáhl.
Byl to můj telefon, neřešil jsem jestli jsem ho měl skoro vybitý nebo nabitý.
Koukl jsem se kdo volá a to Kacchan.
Nosem jsem rychle stiskl zvednutí a začal jsem do mobilu se slzami šeptat.
,,Kachan" začal jsem brečet.
,,Deku kde jsi?!- t-ty brečíš co se stalo?!" Začal panikařit.
,,Dabi mě unesl a teď jsem uvězněný u něj" začal jsem brečet ještě víc.
,,Jak ses dostal k mobilu?!" Nechápal.
ČTEŠ
BakuDeku - Spolubydlící
FanfictionMidoriyova matka před svojí smrtí Midoriyu pošle za svým známým že se o něj postará aby Midoriya nebyl sám.. Ale když Midroiya na dveře od známého zaklepe tak mu otevře úplně někdo jiný... Kdo mu otevře? Co se z Midoriyu stane? A počkat- vážně se n...