,,KURVA!" Ozvala se rána dveří, v doprovodu hlasitého sténání a nadávání Dominika.
Absolutně jsem netušila vůbec nic, kolik je a taky hlavně co se stalo. ,,To je taková píča!" Vidět Domču jak buší do zdi a při tom brečí, je moment, kdy opravdu nevim jak mu pomoci. Uprostřed noci jsem vstala z gauče a opatrně šla za ním. ,,Domi, hey Domčo, koukni na mě. V pohodě ano. Uklidni se." Zkoušela jsem na něj opatrně mluvit a tím se ho pokusit uklidnit. Nepomohlo to. Spíš naopak. Otočil se mým směrem, a já tak koukala do jeho rozstříštěnného pohledu. Jsem si jistá, že jen alkoholem to není. ,,Ty si taky jenom obyčejná kurva! Myslíš si že mi pomůžeš?! Myslíš si to?! To si myslíš že když se k nám přestěhuješ tak tě budu jen tak platit! Ses asi posrala ne! Co já tady vůbec dělám!" Než jsem stačila cokoliv udělat, už byl z bytu pryč. To co mi teď řekl, znělo, jako věty, co mi vždycky říkal otec. Celou situaci jsem vůbec nechápala. Co se mu mohlo tak hrozný ho stát, že se takhle zřídil. Zase jsem si lehla zpátky na gauč a snažila se usnout.
-
Dnes v noci jsem se podruhé probudila. Jen né kvůli bouchnutím dveří, ale díky třesoucímu se gauči a hlasitým sténům drobné brunetky sedící na Dominikovi. Opravdu mi právě Nik šuká nějakou štětku u nohou?! Věděla jsem, že nemá smysl něco dělat. Proto jsem se na něj jen nechápavě koukala, on na mě hodil vítězený pohled, a já oči zavřela. Teď už opravdu neusnu.
-
Konečně je světlo v oknech. Mobil ukazuje čas 5:57, skvělý.. Vstanu z gauče, vyčistím zuby, oblíknu se, nasnídám se a jdu uklízet věci po Dominikově záchvatu. Když je vše hotové, jdu si zapnout seriál
u toho přemýšlím, co se mu mohlo stát tak strašného, že se takhle zřídil. Po chvíli se mezi vchodovými dveřmi objevil Tomáš. Ani neví, jak moc ho ráda vidím. ,,Ahoj, tak jsem tady. Jak si to zvládla?" Usmál se na mě mile. Myslíš to jak, se tady v noci objevil úplně sjetej Dominik, rozbil tady spoustu věcí, a pak si sem přivedl kurvu, se kterou mi šukali u nohou? Jo, tak to bylo super ,,Jo bylo to v pohodě. Stýskalo se mi." ,,Jo? Pojď sem." Zasmál se, a objal mě. Mám chuť mu to říct, a zeptat se, co se mohlo Domčovi stát. To Nikovi ale udělat nemůžu, protože by ho Tomáš zabil.
-
,,Teri? Půjdeme s klukama na oběd a tam tě s nima i seznámím jo?" Kouknul na mě Tom. ,,Jasný" Usmála jsem se na něj a odešla se převléknout. Vzala jsem si upnutou sukni, tričko a lehkou bundu. ,,Můžeme!" Zakřičela jsem do bytu na Toma. Dominik se domů ještě nevrátil. Vydali jsme se směr Caffeterie. Cesta ubíhala rychle, za deset minut jsme stáli před restaurací. Vydali jsme se dovnitř, Tomáš zamířil ke stolu plného lidí. ,,Čau lidi" pozdravil je Tom. ,,Tak tohle je Terka, moje ségra." Koukl se na mě a usmál se. ,,Ahoj" lehce jsem zamávala na ostatní a zasmála se. Kluci se mi představili, už teď je mám ráda. Byl tam i Dominik, psychicky byl ale úplně jinde. Jen mě někdy probodl pohledem a pak byl zase mimo. Vážně to nechápu.
Právě jsme dojedli a míří k nám číšník, aby jsme mohli zaplatit. ,,Tak, tady máte účtenku, jsme rádi za vaši návštěvu." Usmál se na nás mladý muž. ,,Jenom, mohla bych se zeptat" zastavila jsem ho v odchodu. ,,Jistě" otočil se mým směrem. ,,Nehledáte brigádníky?" Usmála jsem se zase já na něj. ,,Určitě, hledáme číšníky, pomocná ruka se hodí vždy. Kdyžtak, tady máš kontakt a ozvi se Šimonovi." Podal mi vizitku restaurace a odešel. ,,Vážně nemusíš nic dělat. Vždyť stačí, že nám budeš pomáhat." Kouknul na mě Tomášek. ,,Ne, já tady chci dělat, a na víc, bych se s váma unudila" začala jsem se smát a kluci semnou.
