,,A kurva!" Vzbudil mě křik Dominika v kuchyni. Čas ukazoval 4:38. Skvělý..
Vstala jsem a jen ve velkém tričku se došla podívat, co se stalo. Nik ležel schoulený na zemi, a vedle něj se válela rozbitá sklenička. ,,Domi, v pohodě?" Skrčila jsem se k němu a zeptala se ho, přitom jsem mu položila ruku na záda. Jen něco zamumlal a otočil se na mě. Jedou rukou si drtil tu druhou, byla celá od krve, kterou měl setřenou i na tváři. ,,Ježíš, Dominiku!" Lekla jsem se toho. Bylo vidět, že ho to bolí, a že pořád ještě není úplně při smyslech. ,,Pojď sem" Usmála jsem se na něj a pomohla mu vstát. Vzala jsem čistou utěrku tu namočila a dala mu ji na ránu. Byla vážně docela velká. Od poloviny předloktí až za zápěstí. Rychle jsem doběhla pro lékárničku do koupelny. Ránu jsem mu ošetřila a zavázala. Celou dobu se na mě koukal a culil se. ,,Co je?" Zeptala jsem se ho s úsměvem. ,,Ty seš jenom hrozně moc hodná. T-ty mě tady zachraňuješ a já ti doslova plivu do toho tvýho krásnýho obličeje. A ty se při-přitom na mě jenom tak krásně směješ. Já jsem takovej kokot." Opilecky mumlal ,,Domí nejsi, jenom to máš teďka těžký, já to chápu ano. Si hrozně milej kluk. Netrap se tím už ano?" Zvednu k němu pohled. Má slzy na krajíčku, já a moje empatie bohužel taky. Ach bože... ,,Niky, pojď sem." Usmála jsem se na něj a objala ho. Byl chvíli zaražený ale nakonec i on mě objal. Položil si hlavu na moje rameno a přitáhl si mě blíž. ,,Jak že si mi to řekla?" Usmál se ,,Niky" zasmála jsem se a ukápla mi slza. Právě jsem mu umáčila tričko. Juj.. ,,Neplač prosím, hlavně ne kvůli mě." Pošeptal mi do ucha. Takže si toho všimnul.. Byla to hrozně emotivní chvilka. Jenom jsme si každý užíval teplého obětí toho druhého. Po chvilce ticha ho přerušil Dominik. ,,Budeš prosím dneska spát semnou? Nechci být sám." Usmál se na mě smutně. ,,Určitě Niky." Usmála jsem se na něj i já pohladila jsem ho po hlavě, a zas se k němu přitulila. ,,Měli by jsme jít spát." Potichu jsem se zasmála. ,,To teda" přidal se i on ke mě.
Dominik šel napřed k němu a já ještě uklidila rozbitou skleničku. Když jsem měla hotovo, vyrazila jsem směr Dominikova ložnice. Ještě nikdy jsem tam nebyla. Byla jsem docela nervózní. Už jsem natahovala ruku po klice ale v tom jsem se zarazila. Je to vážně dobrý nápad? Nadechla jsem se zhluboka a takovéto myšlenky zahnala. Potřebuje ode mě pomoc. A poprosil mě o to. Taky se mi vlastně omluvil.. Vzala jsem za kliku a otevřela dveře. Naskytl se mi pohled na Dominika jenom v trenkách běhající ho po pokoji sbírající oblečení ze země. Tiše jsem se zasmála. ,,Domi to je v pohodě, nemusíš tady kvůli mě uklízet." Koukala jsem na něj. Hodil to všechno ke skříni a vydal se mým směrem. ,,Um, no promiň za ten bordel, vzácnou návštěvu jsem tady neměl dlouho." Podrbal se na zátylku a pokusil se o sebevědomý úsměv. ,,V pohodě." Usmála jsem se na něj. Hned si mě přitáhl do obětí. Bylo to fajn. V průběhu našeho obětí jsem si tiše prohlížela jeho ložnici. Skříň, postel, další skříň, okno. Cukla jsem sebou, když jsem zahlédla pilulky a bílí prášek na stole. Dominik se otočil směrem, který jsem propalovala pohledem. ,,Teri" podíval se na mě smutně a odtáhl se odemne. Hned to šel dát do šuplíku. ,,Domi, to musí skončit. Nebo alespoň prosím omez." Řekla jsem se slzama v očích. ,,Promiň, ja se o to pokusím. Kvůli tobě." Poslední slova skoro neslyšně zašeptal. Objal mě a šli jsme si lehnout. Dominik na mě ležel a měl hlavu na mých prsou, navzájem jsme se objímali. Byl to příjemný pocit. Společně jsme zas usnuli. Doufám, že dnes naposledy
