,,Panebože" Otevřela jsem oči a spatřila Jakuba jak ke mě jde s vyděšeným výrazem. Byla jsem v tmavé místnosti, ležela jsem skoro nahá na zemi a klepala se zimou. Slzy mi stýkali po tvářích a míchali se s rozteklou řasenkou. Jakub ke mě došel, sundal si tričko a navlíkl ho přese mě. Sedla jsem si, on si ke mě kleknul a já se naplno rozbrečela. Chytil mě do obětí a hladil mě po vlasech. ,,Terí, ššš.... v pohodě, už jsi tady semnou ano? Už se ti nic nestane." Sice jsem mu nic neřekla, ale řekla bych, že když mě viděl v takovém to stavu, muselo mu to dojít. Vzal mě do náruče, já mu obmotala ruce kolem krku a odnesl mě k sobě do ložnice. Když mě pokládal do své postele, sykla jsem bolestí. Kouknul na mě smutným výrazem a přikryl mě peřinou. ,,Chceš o tom mluvit?" Sedl si na postel. ,,O-on, on mě" nedořekla jsem to a naplno se rozbrečela. Jakub mě silně objal. ,,V pohodě, nemusíš mi to teď říkat. Už jsi tady v pořádku a já se o tebe postarám ano?" Usmál se na mě. ,,Chceš donést nějaký jídlo?" Jen jsem zakývala na náznak ne. ,,Budeš tady semnou prosím?" Koukla jsem na něj s prosbou. ,,Jasně" mile se na mě usmál a než si lehl zamnou do postele, vzal notebook. Zapnul na něm nějaký film a zachumlal se ke mě.
Po asi půl hodině filmu se rozrazili dveře pokoje. Jakub stopl film. Ve dveřích stál Dominik a nechápavě na nás koukal. Slzy se mi nahrnulo do očí. Bála jsem se ho. Pevně jsem zmáčkla Jakubovu ruku. ,,Tak já tě tady celou noc a ráno hledám, a ty si tady mezitím prcáš s Jakubem! Děláš si že mě prdel že jo?! Děvko!" Křiknul na mě a zmizel z místnosti. Začali mi stékat slzy po tvářích. Jakub mě zas přitáhl do obětí a začal mě utišovat. ,,Kolikrát kvůli němu budu ještě brečet? Vždyť ani spolu nejsme a on mi dělá tohle." Brečela jsem dál.
Po dokoukání filmu jsem se u kluků najedla a osprchovala, konečně jsem ze sebe smyla tu odpornou špinavou zkušenost s Dominikem. Už s se s ním nechci vidět. Jak mi to mohl udělat? Ani neví, jak moc mi tím ublížil. Zajímalo by mě, jestli si to vůbec pamatuje. To že mě pak u Jakuba v ložnici nazval děvkou mi ani zas tak nevadí. Přeci jenom, už jsem docela zvyklá.
Nakonec mě Yzo odvezl domů. Bála jsem se, že tam bude Dominik, ale měl by být ve studiu s bráchou. Tak doufám, že na bytě budu sama. Zalezlá jsem se zmrzlinou na gauč, přikryla se dekou a pustila si romantický film. Kéž by život fungoval jako v tady těch posranejch filmech. Bylo by to tak jednoduchý! Byla jsem naštvaná na něj, ale i jsem dost vnitřně brečela. Byl to člověk, kterému jsem věřila a vznikalo mezi náma něco, co se slovy nedokáže popsat. A on to za jeden večer takhle posere a pošpiní mě. Cítím se špatně.
Cinkla mi nová zpráva. Byl to Tom.
Jdem na jídlo, jdeš s náma?
Moc se mi tam nechce... Ale mohla bych se něčeho normálního najíst. Po druhým kýblu zmrzliny je mi přeci jenom trochu divně...
Tak jo, kdy?
Odepsala jsem mu, a hned po odeslání zprávy mi to došlo... Bude tam i Dominik. Holt se mu asi nevyhnu.
-
Stojím před dveřmi Caffeterie. Žaludek mám až v krku, a bojím se tam jít. Nádech, výdech..... Vzala jsem za kliku a vkročila jsem dovnitř restaurace. Došla jsem k plnému stolu. Jsem tady poslední. Naskytl se mi pohled na Nika, usmívá se na mě. Slzy se mi nahrnuli do očí. Tohle bude ještě zajímavý.
