Je den odjezdu.. bojim se a to moc..
S Harrym jsme spolu na pokoji v pohodě.. pohádali jsme se jen jednou.. a to jen z legrace když jsem mu ukradl mikinu. No co? Chodím s nim.. tak proč ne.
"Harry."
"Copak maličký? Pročpak pláčeš?"
Aw milý jako vždycky..
"J-já se b-bojim.."
Teď už jsem brečel..
"Čeho loulou?"
Chtěl jsem obejmout. Proto jsem natáhl ruce k němu a Harry hned pochopil.
"Ze až se vrátíme tak se nebudeme zase b-bavit.. a n-nebudu pro tebe nic z-znamenat."
"Děláš si legraci?"
Odtáhl se a Koukal mi do oči. Naštěstí se usmíval.
"N-ne?"
"To bych už nikdy neudělal! Miluju tě. A moc. Nevzdám se tě, at si kdo chce říká co chce."
To me rozbrečelo ještě víc. Samozřejmě. Jsem citlivka..
"Taky te miluju"
Aaaa pusaaa.. miluju je! Miluju jeho a chvilky s nim.
**
Neříkám ze se to potom nezvrtlo někam jinam.. ale to teď nerešme.. dneska odjizdime to znamená balení.
Poskakuju tady po pokoji a hledám co je moje. Harry děla to samé a pokaždé když se setkáme uprostřed místnosti tak se zastaví a dá mi pusu. No zkuste ho nemilovat.
*
"Harry? Lasko mas všechno?"
Ptám se když chci odejít z pokoje a odnést kufr doku odkud ho dovezou až do Londýna.
"Mám mám.. a ty maličký?"
"Já taky"
Ah maličký to je sladký. Mám to rad když mi tahle říká.
Bude mi to tu chybět ne ze ne. Tady jsem se dal dohromady s Harrym..
"HARRY.. něco me napadlo!!"
"A copak malinký?"
Usmívá se usmívá. Stejně jako já!!
"Jestli nám to vydrží, což doufam moc ze ano, tal se tady vezmeme"
"Přemýšlíme nějak dopředu nemyslíš? Ale jinak skvělý nápad, souhlasím!"
Aaahh další pusa.
***
10 let později
"Ano"
Odpovídám na otázku zda si harryho vezmu. Stejně jako on odpověděl na stejnou otázku, ale týkající se me.
______KONEC______
ČTEŠ
Because you are my world🥺
FanfictionOdjedou na lyzak a budou spolu na pokoji.. stane se něco? A to všechno co na lyzaku zažijí, co k sobě na lyzaku budou cítit.. vydrží to? Až odjedou budou zase jen spolužáci s nějakou minulosti? Nebo ne.. nebo to vydrží.. třeba do konce jejich života...
