Because you are my world🥺

Šestnáctá část

Harry:

podíval jsem se na jeho nohu která se pomalu, ale jistě, barvila do modro fialova. Zkusil jsem mu na ni šáhnout. Na to jenom potichu, ale dost nahlas abych to slyšel, zaúpěl. Muselo ho to opravdu bolet. Bylo mi ho líto. Já miluju lyžování, vážně jsem ho chtěl naučit lyžovat. Možná jsem trochu doufal že mě za to večer odmění. Pššt, na to nemám vůbec myslet. Ano mám ho rád ale nejsem perverzák, no ne?

Sundanou lyži jsem nechal lyží a chytl jsem ho za boky, za které jsem si ho vyhoupl do náručí.

On je jako nejakej malinkej medvidek. Je tak strašně malinkej, křehkej.. to jak moc křehce působí mi nahání strach, strach z toho ze kdybych ho chytl moc pevně rozmackl bych mu zebra.

Moje mikina, kterou měl na sobě, už byla celá navoněná po něm. Nestezuju si, voní nádherné. Jeho vůni bych se klidne ufetoval k smrti, nekecam!

Automaticky mi obmotal nohy okolo pasu. Chtěl jsem ho chytit pod zadkem aby nespadl, ale přišli mi to už asi trochu moc. Nechci ho vyděsit.

Došel jsem s nim až do lyžárny a sundal mu lyžáky. Potom ho zase vzal do náruči a šel s nim do pokoje.

Tam jsem ho posadil na postel a sundal mu bundu a lyžařské kalhoty.

"Děkuji.." šeptl skoro neslyšně.
"Nemáš za co princezno"
Podíval se na me, ale přišlo mi ze mu to osloveni moc nevadi.

Louis:
On mi opravdu řekl prave princezno? Coze? Proč mi řekl princezno? Jak to jako myslel.. jsem jako princezna, jakoze se chovam jak povýšena a arogantní holka? Nebo jako ze jsem princezna jako v tom dobrým smyslu..

Podíval jsem se mu do očí.. a udelal jedinou možnou věc..

Sklopil pohled na zem.. jste si říkali jak jsem ho políbil, už jste určitě promýšlely naši svatbu, první sex a všechno možný... ne ani náhodou. Já nemam odvahu na to políbit chodícího boha přede mnou.. ani náhodou..

Potom odešel s mými kalhotami někam do koupelny a když se vrátil v ruce držel obvaz.
"Neměl bych si spis dojít za sestrou?"
"Pche.. jaka sestra, já jsem ta nejlepší sestra! Uvidíš" řekl se zářivým úsměvem na tváři.

A raky ze jsem videl! Sakra ten kluk mi to obvázal lépe než kdejaká sestra v nemocnici..

"Dekuju.." zase jsem zaseptal.. proč pořad tak šeptám? Je se mnou něco spatne..
"Nemáš za co princezno" hezké.. zase mi tak řekl.. musím zjistit jak to mysli..
"Co myslis tou princeznou?" Zase jsem se zeptal než jsem se poradně rozmyslel. Další vlastnost o které jsem vám neřekl.. další špatná vlastnost..

"Ehm.. jestli ti to vadí já přestanu.."
"Ne, ne nevadi.. jen moc nechapu co tím myslis.."
"Proste ze jsi princezna"
"Eh.. tak to jsi to opravdu vysvětlil.." zasmál jsem se.
"Proste.. ze jsi takovej nedocenenej... jsi tak úžasnej, proto by se s tebou měli zacházet jako s princeznou."
"Wow.. opravdu jsi řekl ze jsem uzasnej? Já nejsem.. ale.. Ehm asi deku-"

Ale nedořekl jsem to..
————————————————————
Hey guyzz.. jsme tu s novou kapitolou❤️🔮
To proč to nedorekl se dozvíte příště!!
Dekuju za podporu!❤️
JOLIE