Navždy Sourozenci//LT (Dokončeno)

8 část

Kouknu mu do očí."Lauro ... už hodněkrát jsem tě tu viděl a bál jsem se tě oslovit.No měl bych ti to říct....."Kouknu na něj s údivem.On mě tu viděl? A já ho viděla předevčírem poprvé."A co mi chcete vlastně chceš říct?"Chvilku bylo ticho."No ....je to blbý ,ale myslím si .."Nedořekne a ukáže mi fotku holčičky.Podívám se na tu fotku.To neni možný...vždyť to jsem já!"Odkud máš tu fotku!"Vyjeknu."Mam to z domova. Jsi to ty ,že jo?"Koukl na mě se psími očkami."Ani jsem.."Vyndám z kapsy fotku.Ukážu ji Louisovi."Jsi to ty viď?Jsi narozenej 24.12.1991.Matka mi tvrdila ,že můj bratr zemřel."Do očí se mu nahrnou slzy a obejme mě pevně."Jsi Laura Hadlley neboli Laura Tomlinson."Stiskla jsem ho a rozbrečela jsem se."Jsi 3.10.1997."On ví moje datum!!Je to můj bratr!"J-jak to víš? A proč si se.neozval!?.."Pustila jsem ho a začla na něj křičet.On mě rychle obejmul a utěšoval.Pomalu jsem se sklidnila."Dozvěděl jsem se ,že mám sestru ,až před měsícem.....Hledal jsem tě ,až jsem tě konečně našel a už tě nepustím a nikomu nedám."Stiskl mě."Máš....ještě jednu sestru...Sabinu...tý je 15 ."Kouknul na mě a usmál se."Páni dvě sestřičky."Zasmál se.Kouknu mu do očí.Byli nádherné.Šedomodře zbarvené."Holil jseš někdy?"Nadzvedla jsem obočí ."Ano holím ty trdlo."Začal se smát.Pevně mě k sobě tiskl.Sedli jsme si spolu na lavičku."Viděla jsem tě v televizi....ty hraješ za Doncaster....proč si tedy tady?""Kvůli tobě jsem letěl do Londýna a stejně jsme tu měli zápas."Neustále ho pozoruji.Jsem ráda ,že jsem ho našla."A co bude dál?Teď se zpátky vrátíš do Doncasteru..."Nenechal mě domluvit."Laurinko ... chci se stebou zblížit .. do té doby tu budu v Londýně a rád bych poznal Sabinu...říkám to dobře?"Zaxichtil se."Říkáš...."Kouknula jsem jinam.Chytl mě za bradu a natočil hlavu směrem k němu.Musela jsem se podívat mu do očí."Tvá matka mě nenávidí...proto ti to řekla....nemusí vědět ,že jsme se našli....později ti vysvětlím vše a teď ,už musím."Dal mi pusu do vlasůa zvedl se."Kam?Vždyť..."Nedořekla jsem a rozbrečela se.Zvedl mě a pevně objal."Zítra ... ve 3 se sejdem zde.Slibuju že přijdu."Pomalu mě pustil a odešel.Sedla jsem si zpátky na lavičku.Přestala jsem vše okolo sebe vnímat.Sledovala jsem ho jak odchází.Stékali mi slzy."Tady si zlato"Otočila jsem se k hlasu."Mami?! ...Co tu děláš?"Vykulila jsem oči a utřela si slzy."Ty brečíš?Vztávej dělej!"Chytla mě za zápěstí a odtáhla mě směrem domů.Proto odešel.Chtěl mě I sebe chránit.

Děkuju za předčtení a omlouvám se za chyby :)) -Lucia-