Navždy Sourozenci//LT (Dokončeno)

9 .část

  Odtáhla mě domů.Strčila do mě."Co to bylo za kluka?Dělej a nemel!"Začla na mě křičet."Prosím nekřič a byl to jen můj kamarâd"Brečela jsem.Dala mi  velkou facku."Je to Louis co?!Váš otec se semnou rozešel ,protože jsem Louise nenáviděla a nenávidím!!!Ty se sním nebudeš bavit!!!"Dala mi dalši facku.Sabina brečela a koukala na mě s brekem.Byla zbitá."Promiň"Šeptla.Ona to matce řekla.Ona ji zbila."Vypadně te do pokoje!!A máš zaracha Lauro!!"Chytla jsem sestru a utekla s ní do svého pokoje.Zamkly jsme se.Utřela jsem jí slzy ."Musíme si zbalit .... musíme utéct Sabino"Šeptla jsem.Ona  jen při kývla.Vyndala jsem si tašku a začala do ní dávat oblečení.Sebrala jsem si ten papír a druhou fotku .Dala jsem ji do tašky."Dnes budeš spát tady...Vyskoušej si nějaké oblečení"Slyšeli jsme jak matka přehrabuje Sábi pokoj naruby.Sestra si začala skoušet oblečení.Vyndala jsem druhou tašku.Sabina dala věci ,které jí byly dala do tažky.Zaklepala na dveře.Div ,že se nezlomily.Rychle jsem dala tašky pod postel.Sabina odemkla a matka vešla.Koukla se na nás naštvaně.Rozhlídla se po pokoji.Měli jsme sklopené hlavy."Nechte odemčeno a běžte spát zlatíčka."Řekla to s klidem.Obě nás pohladila a odešla.Nahednou je milá?!To je divný.

Ze Sabiny pohledu:
Všechno mě bolelo.Když jsem s Laurou tak se nebojím.Nechápu proč mě zbila a Lauře dala jen pár facek.Je mi líto ,že jsem to řekla,ale ona by mě zmlátila ještě víc.Snad potkám toho našeho bratra."Lauro jaký je bratr?"Vražebně se na mě koukla."Řeknu ti to pak"Laura zalezla do postele a přikryla se."Běž beze mě..."Laura se na mě podívala."Proč? Vždyť..."Nenechala jsem ji domluvit."Běž...zůstanu s mamou ... ty běž za bratrem....máma mlátí mě,protože tě zbožňuje,proto jsi dostala facky a když odejdeš bude vše okay"Usměju se na ni.

Z Laury pohledu:
To nemyslî vážně!?Nemohu ji tu nechat!"Sabi já se pro tebe vrátím..."Usmála  se a lehla si vedle mě.Vztala jsem a převlékla se do jiného oblečení a hned zalezla do postele.Obě jsme usly.Matka potichu vešla do pokoje.Potichu prohledávala věci.Nic nenašla a odešla.Ve 3 ráno mě Sabina  zbudila.Mnula jsem si oči a vylezla z postele.Vzala jsem svou tašku.Sabča vztala a objala mě.Rozloučili jsme se .Vylezla jsem oknem .Naštěstí tam byl žebřík.Opatrně jsem sešplhala  dolů.Utekla jsem.No ... a kam teď?!Potulovala jsem se po Londýně.Zaklepala jsem na kámošku.Ona mě pustila I s připomínkama dál.Přespala jsem u ni.

Děkuji za předčtení a omlouvám se za chyby:)) -Lucia-